AUDIO: Organizace péče o nemocné s CMP je celostátní problém

Prim. MUDr. Miroslav Kalina popisuje, jaká existují, co umí a co nabízejí iktová centra.

Přestože jsou cévní onemocnění mozku v ČR druhou nejčastější příčinou smrti, je zdravotnická infrastruktura nedostačující, zejména ve srovnání s péčí kardiologickou a onkologickou. „Je tu rozdíl dvaceti let,“ vystihl podstatu problému MUDr. Miroslav Kalina, primář Neurologického oddělení Nemocnice Na Homolce.

Je třeba dohonit světový trend

Ten spočívá v koncentraci nemocných s akutním cévním onemocněním mozku do center se specializovanou iktovou jednotkou. Ošetřování na interních a jiných odděleních se výrazně vymyká evropským doporučeným postupům. Přitom se to v současnosti u nás týká 55 % nemocných!

Bez koncentrace péče není možné poskytnout moderní akutní léčbu

K té je zapotřebí nákladná dokonalá diagnostická a intervenční infrastruktura, čili přístrojové vybavení (CT, MRI, angiolinka, ultrasonografie, neurochirurgické pracoviště a další) a trvale připravené týmy schopné tyto moderní metody správně indikovat a provádět. Nákladná infrastruktura musí být maximálně využita, jinak jde o plýtvání.

Čím dříve je léčba zahájena, tím lepší efekt přinese

K tomu je zapotřebí informovanost pacienta, perfektní organizace zdravotnické záchranné služby, což je předpokladem rychlého transportu nemocného do lůžkového zařízení. I samotná nemocniční péče musí být kvalitně organizována. Bezkonkurenčně nejlepším řešením je hospitalizace v iktových centrech s odbornou multidisciplinární péčí. Léčba by měla být zahájena nejpozději do 45 minut od přijetí do nemocnice. Moderní léčba v iktových centrech by měla být dostupná všem pacientům s CMP. Bohužel, vinou nedostatečné sítě iktových center je zatím léčba dosažitelná jen pro 10 – 15 % nemocných. Většina z nich je stále přijímaná na standardní lůžka neurologických a interních oddělení. Rovněž prakticky chybí i tolik potřebná následná lůžka intenzivní rehabilitace.

Existující, ale nerealizovaná koncepce péče o nemocné s akutním cévním onemocněním mozku vychází v ČR z dokumentů České neurologické společnosti – Národní cerebrovaskulární program – a konkrétně jde o dosažení stavu, kdy každý nemocný s CMP je léčen na iktové jednotce základního typu nebo v iktovém centru vyššího typu, kde jsou dostupné endovaskulární a neurochirurgické postupy. K tomu se ostatně ČR zavázala už v roce 1995 podpisem Helsingborgské deklarace. Realita tomu ale zdaleka neodpovídá. Ministerstvo zdravotnictví ČR ani zdravotní pojišťovny v současné době nemají žádnou koncepci, jak neuspokojivý stav řešit.

V Praze nyní na základě průzkumu chybí nejméně 40 specializovaných iktových lůžek a v celé ČR nejméně 200.

Léčba ve specializovaných iktových centrech přitom zajišťuje profit pro většinu nemocných, snižuje mortalitu, invaliditu, dobu hospitalizace, nutnost pobytu v léčebnách dlouhodobé péče a v neposlední řadě i náklady ekonomické.

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.