AUDIO: Srdeční selhání přichází náhle i pozvolna

MUDr. Marcela Schejbalová – vedoucí lékařka Centra pro chronické srdeční selhání Nemocnice Na Homolce vysvětluje, koho může postihnout srdeční selhání a jak se nejčastěji začíná projevovat.

Srdce je dutý svalový orgán. Pod tlakem pohání krev v krevním oběhu tak, že se rytmicky smršťuje a ochabuje. Tím spolu s krevním oběhem udržuje životně důležité funkce v těle. Má na starosti přenos přesně takového množství krve, které je nezbytné pro transport kyslíku a živin a současně odvádění zplodin tělesné látkové výměny.

Zdravé srdce je naprosto unikátní orgán

Je schopno pracovat bez přestávky 24 hodin denně po celý náš život. Při průměrné tepové frekvenci 70 tepů přečerpá za minutu asi 5 litrů krve, tedy 5 – 7 tisíc litrů za den, při běžné zátěži až jednou tolik, v průběhu náročnější fyzické aktivity pak až 5x více. K tomu, aby mohlo pumpovat krev bohatou na kyslík k ostatním orgánům lidského těla, potřebuje být rytmicky poháněno elektrickými impulzy. Tepová frekvence se mění podle situace a potřeby (míry psychické a fyzické zátěže). Zdravé srdce dokáže množství krve regulovat právě frekvencí stahů.

Srdce „v oslabení“

K takové situaci dochází tehdy, kdy srdce není schopno adekvátně vypuzovat potřebné množství krve do těla a pokrýt tak nároky jednotlivých orgánů. Tehdy mluvíme o srdečním selhání neboli srdeční nedostatečnosti. Krev, kterou srdce není schopno přečerpat do oběhu, pak městná v cévním (nejčastěji plicním) řečišti. Tím dochází ke zvyšování tlaku na cévní stěnu a následně k filtraci tekutiny z cév do tkání. Tělo se srdečnímu selhání brání například zvětšením a zbytněním srdce. Tyto mechanismy mohou určitou dobu srdeční dysfunkci kompenzovat, postupně ale dochází k jejich vyčerpání a projevům srdeční nedostatečnosti.

Nástup rychlý i plíživý

Srdeční selhání se může vyvinout náhle, anebo může vznikat pomalu a postupně:

  • akutní srdeční selhání (ASS) – stav, který je nutno řešit hospitalizací (nejčastěji na koronární jednotce, oddělení akutní kardiologie či alespoň na lůžkovém oddělení kardiologie nebo interny)
  • chronické srdeční selhání (CHSS)

Podle toho, která část srdce selhává a podle odpovídajících klinických příznaků může jít o:

  • pravostranné srdeční selhání (otoky dolních končetin, zvětšení jater, ascites – tekutina v dutině břišní)
  • levostranné srdeční selhání (hlavně městnání na plicích)

V praxi se často obě varianty kombinují. Z dalších hledisek lze srdeční selhání dělit na manifestní (klinicky zjevné) a latentní (klinicky skryté).

Na vzniku srdečního selhání se podílí řada chorob

  • Ischemická choroba srdeční (chronická, stavy po infarktu myokardu)
  • Vysoký krevní tlak (hypertenze)
  • Kardiomyopatie (onemocnění srdečního svalu)
  • Chlopňové vady
  • Srdeční arytmie
  • Jiné (akutní revmatická horečka, užívání drog, chemoterapeutická léčba cytostatiky atd.)

Srdeční selhání je tak komplikující a často konečný stav řady srdečních chorob, při kterém porucha srdeční funkce vede k neschopnosti srdce přečerpávat krev v míře vyžadované danou aktuální metabolickou aktivitou tkání.

Vznik a signály podrobněji

Akutní levostranná srdeční nedostatečnost – mezi nejčastější příčiny patří akutní infarkt myokardu, srdeční chlopenní vady, myokarditida (akutní zánět srdce) nebo náhlý vzestup krevního tlaku. Příčinu se daří často rozpoznat před rozvojem příznaků. Bývá to fyzická námaha, porucha srdečního rytmu, nadměrný přísun soli nebo tekutin či vynechání léků. Dominantní je dušnost i v klidovém režimu, při minimální zátěži. Nemocný nemůže ležet, zmírnění obtíží přichází v poloze vsedě (ortopnoe). V případě akutní noční dušnosti hovoříme o tzv. astma cardiale. Dalšími příznaky jsou například zrychlený dech, kašel či únava, výkyvy krevního tlaku a rychlá tepová frekvence.

Akutní pravostranné srdeční selhání – nejčastěji je příčinou akutní plicní embolie, někdy těžký astmatický záchvat. V důsledku akutní plicní embolie se projevuje náhle vzniklá klidová dušnost, výrazná bolest na hrudníku a kašel. Nemocný může dokonce vykašlávat krev a mít promodralé rty, konečky prstů a ušních lalůčků. Přidává se neklid, v některých případech také výrazné snížení krevního tlaku.

Chronická levostranná srdeční nedostatečnost – vzniká nejčastěji při chronické ischemické chorobě srdeční, po infarktu myokardu, při dlouhodobě neléčeném vysokém krevním tlaku nebo u pacientů, kteří mají srdeční vadu. Zhoršuje se tolerance fyzické námahy, nemocný je dušný při stále nižším stupni fyzické činnosti. Zvyšuje se únava, objevuje se nechutenství, kašel při fyzicky namáhavých činnostech. Někdy se projeví poruchy paměti či soustředění. Dalším projevem bývá nadměrná spavost nebo zmatenost v důsledku horšího prokrvení mozku. Nezřídka se přidružuje deprese.

Chronická pravostranná srdeční nedostatečnost – doprovází dlouhodobě probíhající plicní choroby – chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN), astma, plicní rozedmu, plicní fibrózy (vytváření vaziva kolem plicních sklípků, snižuje funkci plic), také vzniká po opakované plicní embolii. Objevuje se dušnost a kašel. Postupně se mohou začít přidávat otoky dolních končetin, bolestí se ozývají zvětšená játra. Vyskytuje se také nechutenství a únavnost, může se objevit tekutina v břišní dutině.

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.