Hmyz, který se živí výhradně krví svých hostitelů – lidí, zvířat, ptáků, vzácně i obojživelníků a plazů, přenáší nebezpečné infekce, například lymeskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Dokáže nasát až stonásobek své původní váhy.
Díky tomu se ale klíště obecné musí umět vypořádat s ohromným nadbytkem železa přítomného v krvi. Železo je sice pro každý živý organismus nezbytné, ale v nadbytku zabíjí. Klíšťata si díky tomu vyvinula důmyslný systém hospodaření s tímto prvkem. Nadbytečné železo klíště ukládá uvnitř svých buněk v bílkovině zvané feritin 1. Čeští vědci ale u něj objevili dosud neznámou bílkovinu, kterou označili jako feritin 2.
Feritin 1 potřebují klíšťata pro úspěšné kladení vajíček. U molekuly feritinu 2 čeští vědci prokázali klíčovou roli v dopravě železa z trávicího traktu klíštěte do jiných částí těla. Klíšťata zbavená možnosti syntetizovat feritin 2 nebyla schopná správně hospodařit s železem a měla narušené rozmnožování a vývoj. Vědci za obzvláště důležité považují, že po zablokování genu pro feritin 2 mělo klíště velké potíže se sáním krve. Více než polovina klíšťat bez feritinu 2 při pokusu o sání uhynula.
Nově objevený feritin 2 se tak ukázal jako slibná molekula, proti které by stálo za to vyvíjet vakcíny.
Vložit komentář