„Výsledky jasně ukazují, že v průměru jsou na tom hůře muži (81 % s nálezem mimo referenční mez), než ženy (78 % s nálezem mimo referenční mez). U obou skupin se navíc ukázalo, že nebylo výjimkou mít mimo referenční mez více sledovaných parametrů najednou (mnohdy i 3 ze 4),“ říká k výsledkům testování MUDr. Aleš Ducháček, praktický lékař společnosti synlab, která stojí za projektem Zdraví národa.

Nejhůře dopadly starší ženy a mladší muži

V testování nejhůře dopadly ženy nad 50 let věku, u kterých se pozitivní nález prokázal ve více než 87 % případů. Stejně tak překvapivé bylo, že horší jsou ve výskytu tuků v krvi muži od 25 do 50 let, jejichž výsledky jsou o 7 % horší než v případě kategorie mužů nad 50 let věku.

„Výsledky jsou sice vždy významně ovlivněny geneticky, tedy vrozeným „nastavením“ metabolismu, ale odráží hodně i špatné stravovací návyky a životosprávu české populace. Domnívám se, že horší výsledky v případě mladších mužů jsou dány především špatnými stravovacími návyky, a také špatnou životosprávou obecně, problémy u starších žen jsou naopak odrazem celkové změny jejich fyziologie po menopauze. Mírně horší výsledek mladším mužů oproti těm nad 50 let mohl být dán i tím, že starší muži mohli být na dyslipidémii léčeni“, hodnotí MUDr. Ducháček.

Největším problémem je cholesterol

Největší problémy se potvrdily u vyšetření cholesterolu. Mimo referenční mez jej mělo 57 % vyšetřených. Překvapením přitom je, že hůře si vedou ženy – u nich se problémy vyskytují o deset procent častěji, než u mužů.

Problémy s HDL cholesterolem (takzvaný „dobrý cholesterol“) prokázalo testování Zdraví národa u 18 % účastníků. HDL cholesterol vrací přebytek tuku do jater, takže brání jeho usazování v tepnách. Vysoká hodnota poměru HDL: LDL, značí relativní vysokou hladinu HDL cholesterolu vzhledem k LDL cholesterolu, chrání organismus proti onemocněním srdce. Vyšší hladinu HDL cholesterolu v krvi lze podpořit fyzickou aktivitou a zdravější, vyrovnanou stravou.

Mnohem hůře dopadlo testování na LDL cholesterol (takzvaný „špatný cholesterol“). Problémy s ním má totiž 61 % z testovaných. LDL cholesterol se za určitých podmínek usazuje na stěnách arterií, tím snižuje jejich vnitřní průměr (tento pochod se označuje jako ateroskleróza). Tyto změny zvyšují tendenci k srážení krve. Jestliže se utvoří sražená částečka (trombus) a zablokuje zúženou tepnu (trombóza) může postižená osoby prodělat infarkt nebo mrtvici. Ačkoliv LDL je tvořen přirozenou cestou v organismu, u některých osob je jeho produkce příliš vysoká. Množství LDL cholesterolu rovněž ovlivňuje strava a celková životospráva.

Triacylglyceroly jsou rizikem rozvoje aterosklerózy

Triacylglyceroly vyšly hůře mužům – v průměru 35 % testovaných je nemá v pořádku. U žen to bylo jen 23 %. Průměrně mělo 27 % testovaných triacylglyceroly mimo referenční mez. Triacylglyceroly jsou tuky uložené v tukové tkáni, zejména v podkoží, a slouží jako zásobárna energie. Přijímáme je potravou, dále jsou tvořeny v játrech, tukové tkáni a tenkém střevě. Zvýšená hladina triacylglycerolů v krvi je jedním z rizikových faktorů rozvoje aterosklerózy (procesu ukládání tukových látek ve stěnách tepen, ztlušťování jejich stěn, zužování lumen cév) a jejich následných komplikací z nedostatečného prokrvení orgánů – především onemocnění srdce, mozku, dolních končetin. Jejich vyšší hladiny v krvi jsou časté u obézních osob, osob s cukrovkou, alkoholiků. Extrémně zvýšené hladiny mohou vést k těžkému zánětu slinivky břišní.