Na třech významných setkáních hledali vědci a lékaři nové možnosti léčby

V červnu letošního roku se konalo, jako každým rokem, celosvětové setkání onkologů – Výroční konference Americké společnosti pro klinickou onkologii (ASCO 2009) v americkém Orlandu. Krátce po ní se sešli onkologové v Barceloně na Světovém kongresu o nádorech zažívacího traktu (World Congress on Gastrointestinal Cancer, WCGIC). Trojici významných akcí uzavírá 10. mezinárodní seminář o cílené molekulární léčbě nádorů. K němu se sjeli významní vědci a onkologové do Prahy. Mottem všech tří akcí bylo hledání nových možností léčby onkologických pacientů.

Hlavními „viníky“ nárůstu onkologických pacientů jsou úspěchy medicíny

Medicína dovede vyléčit taková onemocnění, která před desítkami let vedla k dřívějšímu úmrtí (například pokroky v kardiologické a diabetologické péči a v dalších oborech). To znamená, že lidé se „dožijí“ onkologického onemocnění, které se častěji vyskytuje ve vyšším věku. Pozitivním faktem je, že v mnoha případech již lze onkologické onemocnění zcela vyléčit (je-li diagnostikováno v časných stádiích), případně se choroba, která dříve vedla k rychlému úmrtí v průběhu několika měsíců, stává chronickým i desítky let trvajícím onemocněním.

Je mnoho důvodů, proč je onkologie v popředí zájmu

Vyvíjejí se nejen nové léčivé přípravky, ale celé skupiny nových léků, které různými způsoby stále cíleněji zasahují do mechanismu vzniku, růstu a šíření nádorů. Mnohé z nich zesilují účinky standardních onkologických postupů (chemoterapie, radioterapie, hormonoterapie a imunoterapie) a usnadňují chirurgické řešení rakoviny, resp. metastáz. Jsou známy již i první „prediktivní faktory“, podle nichž lze určit, zda bude léčba účinná, či nikoli (například biomarker – onkogen KRAS u biologické léčby cetuximabem, resp. panitumumabem).

Odborníci chtějí personalizovanou medicínu pacientovi na míru

Účastník všech tří zmíněných odborných setkání prof. MUDr. Luboš Petruželka, CSc., přednosta Onkologické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze komentoval cíle současné onkologie: „Trendem je snaha o tzv. personalizovanou neboli adresnou medicínu, potažmo onkologii, která vychází z pochopení jedinečnosti každého pacienta. Už nejde jen o správnou léčbu ve správný čas správnému pacientovi, ale je nutné respektovat výlučnost každého jedince z hlediska jeho rodinného, sociálního a ekonomického zázemí. Dalším hlediskem léčby nádorů je co nepřesnější znalost jeho typu. Už před rozhodnutím o postupu léčby bychom měli mít molekulární nebo genetický popis nádoru a až na jeho základě rozhodovat o léčbě. Stav onkogenu KRAS je jedním z prvních kritérií, která nás přibližují k personalizované onkologii.“

Ve vývoji jsou další léčebné přípravky, které rozšíří spektrum terapeutických možností

Zlepší také prognózu onkologických pacientů. Velmi nadějné výsledky přináší v klinických studiích léčebná vakcína (Stimuvax) u pacientů s pokročilým karcinomem plic, která v současnosti vstoupila do závěrečných fází zkoumání také u pacientek s pokročilým karcinomem prsu. Zcela novou léčebnou skupinou jsou tzv. inhibitory integrinů. První lék z této skupiny (Cilengitide) v klinických studiích prodloužil dobu života pacientům s velmi zhoubným nádorem mozku (multiformním glioblastomem).

Prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc., k současnému výzkumu uvedl: „Biologická léčba přináší průlomový pokrok v léčbě nádorů v posledních 30 letech. Musíme však mít na zřeteli, že není jedna biologická léčba, ale několik látek vyrobených biologickým inženýrstvím, které se již používají rutinně, a daleko větší množství účinných látek je ve fázi výzkumu. Tyto léky působí odlišným mechanismem na různých úrovních metabolizmu nádorových buněk. Moderní cílená biologická léčba se používá v kombinaci se standardními postupy, aniž by podstatným způsobem zhoršovala nežádoucí účinky.“