Dnes se častěji jedná o bronchopneumonii, tedy jakési pokračování zánětu průdušek do plicní tkáně – velmi laicky řečeno „předstupeň“ pravé pneumonie, která postihuje značnou část plíce, resp. celou plíci.
Příznaky: Kašel – dráždivý, záchvatovitý, vyčerpávající, zpočátku suchý. Citliví jedinci a děti mohou při kašli zvracet. Teplota bývá zvýšená, někdy až extrémně. Při závažnějším průběhu zápalu plic se přidává dušnost, vyčerpání, apatie.
Staří lékaři uměli zápal plic poznat „vyklepáním“ a poslechem. V současnosti však díky jinému životnímu stylu a možnostem léčby onemocnění probíhají trochu jinak, méně charakteristicky, než bylo psáno ve starých učebnicích. Suverénní diagnostickou pomůckou je u zápalu plic rentgenový snímek.

Léčba: Hlavní úlohu zde mají antibiotika, někdy i několik druhů v kombinaci. Pneumonie může být vyvolána i viry (třeba chřipkovými), pak jsou na místě tzv. virostatika – tedy léky, které brání pomnožení virů v lidských buňkách. Při pneumoniích se závažným průběhem a výraznou dušností se dává inhalovat vzduch obohacený kyslíkem.
Dalšími zásadami jsou klid na lůžku, tišení suchého kašle, podpora vykašlávání, péče o dýchací cesty (viz bronchitis), dostatek tekutin a lehká, ale kaloricky dostačující strava. Při nechutenství je dobré uvažovat o zařazení sippingu (popíjení) speciálních nápojů, které obsahují dostatek kalorií, bílkovin, vitaminů i dalších látek, které jsou důležité k ozdravným procesům v těle. Bylo prokázáno, že podvýživa u závažných onemocnění výrazně zhoršuje prognózu nemocného, prodlužuje dobu k uzdravení, „prodražuje“ se, protože k zvládnutí choroby je nutné aplikovat více léků po více dnů, doba hospitalizace i nemoci se prodlužuje.