Ne u každé srdeční operace musejí lékaři „otevírat hrudník“

„U operací na mitrální chlopni (odděluje levou předsíň od levé komory) a u operací defektů septa síní (otvory v přepážce mezi síněmi) už můžeme nemocným nabízet menší operační přístupy, buď malý řez po pravé straně hrudníku, nebo operaci úplně bez operačního řezu, jen z několika vpichů,“ popsal primář Černý.  „Operace mezisíňové přepážky a jejího defektu je možná pomocí robotického systému, kdy se do těla pacienta zavádějí nástroje přes několik vpichů v hrudní stěně, a pomocí těchto nástrojů se defekt uzavře,“ vysvětlil pro úplnost.

Co rozhoduje o tom, je-li pro pacienta operace vhodná či nikoli

Podle primáře Černého je to prognóza pacienta bez operace na jedné straně a na druhé straně riziko operačního výkonu. Převýší-li riziko operačního výkonu prospěch pacienta z operace, doporučí lékaři neoperační, konzervativní postup.
„Nakonec si o tom musí pacient rozhodnout sám. My nabízíme různé možnosti, realisticky zhodnotíme riziko operace a pacient nakonec učiní rozhodnutí, jestli podstoupí operaci s velikým rizikem nebo nepodstoupí,“ uzavřel prim. Černý.

Jedním z nejsložitějších zákroků, které v Nemocnici Na Homolce provedli, byla operace dvaačtyřicetileté pacientky, která se narodila s těžkou vadou – transpozicí (záměnou) velkých cév. Navíc měla defekt komorové přepážky. „Pacientka měla obrovské potíže, nemohla chodit, zadýchávala se a byla typicky promodralá. Žila léta smířená s tím, že se její vada nedá operovat. Nám se to však podařilo, pacientka se po dvou operacích velmi zlepšila, dnes už běhá a my z toho máme velkou radost,“ řekla doc. Jana Popelová, vedoucí lékařka Centra pro vrozené srdeční vady v dospělosti Kardiocentra Nemocnice Na Homolce.

Specializované centrum vzniklo na Homolce před čtyřmi lety

Dokáže nemocným poskytnout komplexní péči od vyšetření přes operace až po následné pravidelné kontroly. Je jediné svého druhu v ČR. V péči centra jsou většinou mladší lidé ve věku 20 až 40 let. Jsou to jednak ti, kteří se s vadami léčí již od dětství, ale i pacienti, jejichž vada se v dětství operovat nedala nebo ji lékaři objevili až v dospělosti. „Lidé totiž někdy potíže, které je provázejí, přičítají jiným chorobám,“ vysvětlila doc. Popelová. Zmínila případ, kdy vrozenou vadu rozpoznali a operovali u sedmdesátiletého člověka, který s ní celý život žil, vůbec o ní nevěděl a ani ji nijak neléčil.
Součástí centra je odborná poradna, která pečuje o 2300 pacientů, ročně přibývá 120 až 130 nových, a to z celé republiky. Centrum se stará také o ženy s vrozenou srdeční vadou v době těhotenství a porodu, zajišťuje i vyšetření plodu.