Jak metoda pracuje

„Laserový paprsek dokáže rozbít čerstvou krevní sraženinu (trombus), která se jeho účinkem rozmělní a odplaví beze zbytku krevním řečištěm. Použitím této metody se tedy dá předejít tomu, že zbytky uvolněné sraženiny ucpou drobné cévy a poškodí tak nevratně srdeční sval,“ řekl operatér MUDr. Petr Kmoníček. Při běžně užívané metodě léčby, tedy při roztahování ucpané cévy balónkovým katétrem, může totiž tato situace v některých případech nastat.

Laser používají lékaři na Homolce také ke zprůchodnění chronicky ucpaných tepen

„Před několika dny se nám takto podařilo zprůchodnit tepnu pacienta, u něhož nebylo možné jiným způsobem jejím uzávěrem proniknout. Pokud by se nám to nepovedlo, pacient by žil dál, ale s přetrvávajícími potížemi a určitými omezeními,“ vysvětlil MUDr. Kmoníček. Doplnil, že u tohoto pacienta bylo zúžené místo v tepně prorostlé vazivem a prosycené uloženinami vápníku. „Vazivo a zejména vápníkové uloženiny jsou tvrdé, a proto bývají často neprostupné pro běžné mechanické postupy koronární angioplastiky bez použití laseru,“ dodal.

Kardiologové zkoušeli využít energii laseru již před 15 lety

Tehdejší druh paprsků ale působil řadu komplikací - mimo jiné ničil vysokým teplem i okolní tkáně organismu. V dnešní době se však využívá jiný druh laserových paprsků i jiná technika výkonu. „Jde tedy o jakousi renesanci této metody. Ve Velké Británii ji používá již osm specializovaných kardiologických center.  Její výsledky jsou zatím slibné,“ uvedl vedoucí oddělení intervenční kardiologie doc. MUDr. Martin Mates.

Nejčastější příčinou onemocnění věnčitých tepen je ateroskleróza

Je to poškození vzniklé ukládáním tuků a jiných látek do jejich stěny. Vytvářejí se v nich takzvané aterosklerotické pláty, které tepny zužují. Důsledkem je nedostatečné prokrvení srdečního svalu. Potíže se projevují zejména při námaze, pacient se zadýchává a mívá bolesti na hrudi. Při akutním infarktu se na poškozeném plátu sráží krev, sraženina zcela uzavře tepnu, a tím i přívod krve k srdci.

Pro léčbu srdečního infarktu se používá nejčastěji koronární angioplastika, v ojedinělých případech také bypassová chirurgická operace

V prvním případě jde o roztažení zúžené tepny speciálním balónkem, ve druhém o vytvoření přemostění (bypassu) zúženého místa tepny tak, aby krev mohla proudit bez zábran do srdečního svalu.

• Koronární angioplastiku provádí kardiolog. Zavede do postižené cévy tenký vodič, po němž se do místa zúžení tepny zasunuje speciální cévka (katétr), na jejímž konci je válcovitý balónek. Ten je v nenaplněném stavu umístěn do místa zúžení. Balónek se pak postupně rozepíná do velikosti 1,5–5 milimetrů. Po roztažení zúžené tepny se balónek odstraní a do tohoto místa se ve většině případů zavádí jemná kovová mřížka neboli stent. Pro léčbu tímto způsobem je nejdůležitější, aby se pacient ocitl na odborném lékařském pracovišti co nejdříve, nejpozději však do šesti hodin od vzniku infarktu.
• Bypassovou operaci, tedy aortokoronární rekonstrukci, provádí kardiochirurg. Jde zjednodušeně řečeno o vytvoření spojky mezi aortou a srdečním svalem, kterou se přemostí zúžené místo. K tomu se nejčastěji používá povrchová žíla odejmutá z dolní končetiny, nebo prsní tepna či tepna z předloktí. Zákroky se provádějí Na Homolce i pomocí chirurgického robota.

V České republice jsou kardiovaskulární onemocnění hlavní příčinou úmrtí u 49 procent mužů a 55 procent žen.