Ateroskleróza poškozuje cévy ukládáním tuků do jejich stěny

Nejčastější příčinou těchto změn je zvýšená hladina cholesterolu. Ve věnčitých tepnách se vytvářejí aterosklerotické pláty, které zužují průsvit tepny nebo ho dokonce mohou uzavřít. Takto postiženou tepnou nemůže krev normálně proudit. Důsledkem zúžení je pak nedostatečné prokrvení srdečního svalu – ischemie myokardu.

K zužování věnčité tepny může docházet postupně a dlouhodobě

Takové zúžení se projeví poprvé až při zvýšené námaze – jedná se o stabilní anginu pectoris. Pokud je však plát měkký a křehký, může prasknout a vyvolat tak tvorbu krevní sraženiny, která cévu náhle zúží nebo úplně uzavře. Není-li během krátké doby průtok krve obnoven, nedokrevnost buněk srdečního svalu způsobí až jejich odumření, tedy infarkt myokardu. Proto je vždy lepší léčit pacienta včas, tzn. již při výskytu anginy pectoris, než až v době rozvinutého infarktu.

Na vzniku a rozvoji aterosklerotického procesu se podílí řada rizikových faktorů:

• Nadměrný obsah tuků a cholesterolu v krvi
• Nezdravá strava
• Kouření
• Zvýšený krevní tlak
• Cukrovka
• Nadváha
• Nedostatek pohybu
• Nadměrný stres

Genetické dispozice, tedy rozvoj příznaků aterosklerózy u nejbližších příbuzných, jsou také neopomenutelným rizikovým faktorem. Pokud jsou mezi nejbližšími příbuznými lidé s předčasným vznikem ischemické choroby srdeční (u mužů ve věku pod 55, u žen pod 65 let), jedná se o zvýšené riziko rozvoje ICHS. Závažným rizikovým faktorem je tzv. familiární hypercholesterolémie, při níž jsou významně zvýšené hladiny cholesterolu již v dětském věku.

Projevy anginy pectoris

Nedokrevnost srdečního svalu se nejčastěji projeví pálivou a svíravou bolestí ve středu hrudníku, za hrudní kostí, v některých případech také v levé ruce nebo krku. Z přechodných bolestí, které ustanou po přerušení námahy a po podání nitroglycerinových tablet nebo sprejů, se ale mohou vyvinout i trvalejší obtíže, pociťované také v klidu.