Nejdřív jednou týdně, potom se to samozřejmě stupňovalo, dokonce až na 6krát denně. Teď mi rodiče vyčítají, že jsem tlustá, a že bych měla zhubnout. Nechápu, kde se ztratila moje vůle si odpírat jídlo. Nejvíc mě trápí to, že kamarádky ani kluci, ani žádný z mých ať už bývalých nebo současných partnerů nechtějí, abych hubla. Já se ale necítím fajn. Potřebuju poradit, jak skončit se zvracením a dostat se na váhu 60 kg. Uvědomuju si všechna zdravotní rizika, ale ne a ne s tím přestat. Je tak jednoduché se najíst a strčit prst do krku. Také se bojím reakce mých přátel. Zatím to ví pouze 2 kamarádky, které, bohužel, mají podobný problém, proto to s nimi můžu řešit. Dohromady ale nic nevymyslíme, proto jsem se obrátila na vás. Návštěvu psychologa beru jako poslední možnost. Nechápu, jak jsem do tohoto mohla spadnout. Studuju posledním rokem gymnázium, poté bych chtěla vystudovat medicínu. Toto beru jako naprostou osobní prohru. Nechápu, jak to že, se toho nedokážu už tak dlouhou dobu zbavit sama. Je mi ze sebe špatně. Prosím o radu. A případně i o kontakt na psychologa v Olomouci. Děkuji.

MUDr. Marta Šimůnková:
Opusťte pocity viny, porucha příjmu potravy, stejně jako angína nebo zlomená noha, je nemoc, která postihne toho, kdo k ní má předpoklady a která se především musí léčit. Jste velmi inteligentní a bystrá, že jste dokázala svůj problém pojmenovat. Není to osobní prohra, ale první krok k vítězství. Neváhejte vyhledat pomoc, čím déle se budete s bulimií potýkat, tím hůře se z ní budete dostávat. S jistotou bych vám doporučila obrátit se na Centrum pro léčbu poruch příjmu potravy ve Všeobecné fakultní nemocnici, (psychiatrická klinika), které vede prof. MUDr. Hana Papežová. www.pppinfo.cz, důležité kontakty můžete najít i na www.anabell.cz.
Moc vám držím palce.