Specifickou ochranu před chřipkou představují protichřipkové vakcíny, které se aplikují před vypuknutím epidemie/pandemie. Terapie chřipky spočívá (kromě mírnění příznaků) v podávání antivirotik I. generace (amantadin, rimantadin u chřipky A), nebo 2. generace (oseltamivir, zanamivir u chřipky A i B). Všechny velké pandemie byly vyvolány chřipkou A.
Tato specifická protichřipková antivirotika mohou být použita k léčbě, profylaxi i prevenci sezónní chřipky, avšak tento typ léčby není hrazen zdravotními pojišťovnami.
Není-li možno očkovat (například není možné očkovat osoby s některými poruchami imunitního systému, neočkuje se již v průběhu epidemie), nebo předpokládá-li se, že vakcinace by nemusela být dostatečně účinná (organismus po očkování nemusí vytvořit dostatečné množství protilátek), měla by být podána skupinám rizikových osob (chronicky nemocní a oslabení lidé, senioři, děti) specifická protichřipková antivirotika.

Chřipka známá i neznámá

Chřipka (influenza) je infekční onemocnění způsobené RNA virem (Orthomyxoviridae). Rychle se šíří v sezónních epidemiích. Přenáší se kapénkovou infekcí. Název influenza pochází údajně ze staré lékařské víry v nepříznivé astrologické vlivy - influences jako příčiny nemoci.

Existují tři základní typy chřipkových virů:

• Chřipkové viry A infikují lidi, savce a ptáky

• Chřipkové viry B infikují jen lidi

• Chřipkové viry C infikují lidi a prasata

Chřipkové viry typu A
Mohou být dál klasifikovány podle virových kapsidových proteinů (antigenů) - hemaglutinin (H1 až H 16) a neuraminidáza (N1 až N 9).
Virus chřipky A byl původcem všech dosavadních pandemií. Nebezpečí tohoto viru spočívá v tom, že je „schopen“ antigenní proměny. Proti viru s novou antigenní výbavou nemá většina populace protilátky, a proto se snadněji šíří a způsobuje vážnější onemocnění. V současnosti jsou nejrozšířenější antigenní varianty chřipkového viru typu A H1N1 a H3N2.
Chřipkové viry typu B a C se výrazněji nemění a zpravidla vyvolávají menší epidemie s mírnějším průběhem onemocnění.

Příznaky chřipky

• Horečka

• Suchý dráždivý kašel

• Bolesti hlavy (za očima)

• Bolesti svalů a kloubů

• Nechutenství, zvracení

• Vyčerpanost

• Celková únava, přetrvává v rekonvalescenci

• Komplikace – zápal plic, zánět srdečního svalu, neurologické komplikace, zhoršení základního onemocnění u chronicky nemocných

Chřipka je smrtelné onemocnění

Dva ze 100 000 zdravých jedinců během epidemie umírájí na komplikace chřipky (např. zápal plic). Pravděpodobnost úmrtí se však zvyšuje u pacientů s kardiovaskulárními chorobami (104 z 100 000), plicním onemocněním (240 z 100 000). Při velmi časté kombinaci diabetu a kardiovaskulárních chorob toto riziko stoupá na 480 ze 100 000 a trpí-li postižený chřipkou plicní chorobou a kardiovaskulárním onemocněním, pak je riziko ještě vyšší (umírá 870 nemocných ze 100 000).

Každá rýma a kašel nejsou chřipkou

V chladných měsících roku jde často o akutní postižení tkání respiračního traktu (horní i dolní cesty dýchací), způsobené jakýmkoliv mikrobiálním původcem (bakterie, virus) s typickými symptomy a/nebo laboratorními nálezy. Původci jsou nejčastěji ze skupiny rhinovirů, koronavirů a RS virů.
Aby se odlišily nemoci „z nachlazení neboli ARI“ od chřipky bez drahé laboratorní diagnostiky, ale pouze na základě jasných klinických příznaků, byl zaveden termín ILI (Influenza Like Illness) pro tzv. chřipce podobné onemocnění.
Charakteristické pro ILI je horečka vyšší jak 38 °C, kašel, bolest svalů a/nebo bolest hlavy.
O chřipkové epidemii hovoříme, pokud je ARI nad 2000/100 000 obyvatel.

Tři varianty řešení

1. Protichřipkové vakcíny: u chřipky A H3N1, H2N1, H5N1 a u chřipky B
2. I. Generace antivirotik: amantadin, rimantadin u chřipky A
3. II. Generace antivirotik: oseltamivir, zanamivir u chřipky A i B
Antivirotika lze podávat i v profylaxi (u oslabených a ohrožených jedinců).

Léčba chřipky

• U většiny nemocných mírníme příznaky léky proti horečce, bolesti, dráždivému kašli, dodáváme dostatek tekutin a stravu bohatou na vitaminy. Jde o zmírnění příznaků chřipky, nikoli kauzální léčbu.

• Nezbytný pobyt nemocného v klidu na lůžku nejméně po dobu horeček a omezení fyzické námahy dalších 24 – 48 hodin po normalizaci teploty.

• Specifická terapie sezonní chřipky antivirotiky I. nebo II. generace.

• První generace inhibice funkce proteinového kanálu M2 chřipkových virů A.

• Inhibitory chřipkové neuraminidázy blokují opuštění nových virů chřipky A i B.

• Léčba má být zahájena nejpozději do 48 hodin po prvních příznacích. 

PANDEMICKÁ CHŘIPKA
Pandemie 1918-19 – „Pramatka pandemií“ H1N1 „Španělská chřipka“; více jak 40 milionů úmrtí
Pandemie 1957 – H2N2 „Asijská chřipka“; více jak 2 miliony úmrtí
Pandemie 1968 – H3N2 „Hongkongská chřipka“ okolo 1 milionu úmrtí
Budoucí pandemie – Odhad pro USA 89 – 270 000 úmrtí; 314 – 734 000 hospitalizací; miliony ambulantních vyšetření

PSEUDOPANDEMIE
1947 – vysoká nemocnost, malá úmrtnost
1977 – splňuje kritéria pandemie u dětí