Vyšší věk. Zde nemáme šanci cokoli změnit.

Kouření cigaret. Ne nadarmo onkologové říkají, že bez kuřáků by minimálně třetina současných onkologů neměla co dělat.

Obezita je předpokladem vzniku mnoha chorob, onkologické nevyjímaje.

Nedostatek pohybu ovlivňuje metabolismus velmi nežádoucím způsobem, i směrem k rakovině.

Nadměrný příjem alkoholu. Více než jedna sklenka alkoholu denně má prokazatelný vliv na zvýšené riziko výskytu zhoubného onemocnění.

Genetické dispozice. Jsou „nádorové“ rodiny a rodiny, v nichž se rakovina nevyskytuje po celé generace. To, s čím jsme se narodili, musíme vzít na vědomí a včas učinit opatření, aby se případné onemocnění poznalo včas, tedy ve stadiu, kdy je ve vysokém procentu vyléčitelné.

Nesprávné složení stravy, zejména nedostatek vlákniny má významný vliv na nádory trávicího traktu.

Expozice rakovinotvorným látkám. Některé chemikálie (například dehet, polychlorované bifenyly, DDT, látky vznikající spalováním… a mnoho dalších) mohou v organismu nastartovat změny vedoucí ke vzniku zhoubného bujení.

Hormony. O nich se v souvislosti s rakovinou často hovoří (zejména o syntetických estrogenech), ačkoli příčinná souvislost nebyla nikdy spolehlivě prokázána.

Některé infekce, především virové. Lidský papilomavirus vyvolává rakovinu děložního hrdla, k následkům infekce virem hepatitidy C patří jaterní cirhóza i karcinom jater.

Opakované a dlouhodobé dráždění. To vyvolává trvalý zánět v místě, kde dochází k opakovaným poškozením tkání. Za čas mohou zánětlivé změny přejít v zhoubné bujení. Příkladem může být vznik nádoru v jícnu v případě, že dochází k opakovanému úniku kyselých žaludečních šťáv právě vzhůru do jícnu.