Fungování buněk, včetně těch mozkových, je řízeno složitým systémem, v němž hraje důležitou úlohu inositol a jeho fosforečné sloučeniny. Je součástí systémů, které se v buňce podílí na přenosu informací a řízení metabolizmu.

Inositol zvyšuje schopnost hemoglobinu přenášet kyslík na erytrocytech, zlepšuje a reguluje buněčný metabolismus sloučenin, působá jako antioxidant proti volným radikálům a oxidačního stresu, stimuluje krvetvorbu a tvorbu kostní tkáně a především zlepšuje funkci nervového systému:

• Zlepšuje a zesiluje intenzitu a stabilitu pozornosti,

• zvyšuje pohotovost nervových buněk (akceschopnost) a jejich výkon,

• zvyšuje duševní a tělesnou kapacitu,

• snižuje pocit únavy a vyčerpanosti (akutní a chronické únavy).

Inositol je součástí živočišných i rostlinných těl. Přijímáme ho v potravinách, zejména v obalech semen (například v luštěninách), kde se vyskytuje jako kyselina fytinová, která se ve střevech rozkládá na myoinositol a fosforečné sloučeniny. Kyselinu fytinovou si můžeme koupit v lékárně jako koncentrát toho nejlepšího ze semen slunečnic (přípravek Phytin/Fytin) ve farmaceutické kvalitě. Jedna tableta Phytinu obsahuje 250 mg kyseliny phytinové.

Mnozí již vyzkoušeli úspěšně lecitin, jehož účinnou složkou je právě inositol. V jednom gramu lecitinu je 120 mg inositolu. Doporučené dávkování lecitinu činí maximálně 6 gramů denně (kvůli obsahu dalších látek a jejich působení na lidské tělo), tím je i limitována dodávka inositolu do těla z tohoto zdroje (na 720 mg inositilu). U kyseliny phytinové (do 16 g denně) nebyly pozorovány toxické ani jiné nežádoucí účinky. Proto je Phytin v doporučovaném dávkování 3 x 2 tablety denně (1 500 mg kyseliny phytinové) bohatším zdrojem inositolu než lecitin.