Ke vzniku žilních onemocnění se zpravidla musí sejít několik faktorů. S některými se již rodíme, jiné si způsobujeme sami a další s sebou prostě nese život.
Ke genetickým předpokladům patří vrozená ochablost žilních stěn a nefunkční systém žilních chlopní, které normálně pomáhají posouvat krev směrem k srdci a brání jejímu „zpětnému“ toku dolů. Druhou vrozenou a vážnou příčinou žilních chorob je tzv. trombofilní stav, tedy sklon k zvýšené krevní srážlivosti (např. Leidenská mutace).
Absence pohybu, který „aktivuje“ svalovou pumpu lýtkových svalů pumpující krev směrem k srdci, škrtící odezvy, které brání žilnímu návratu, kouření, špatný pitný režim a následné „zahuštění“ krve – to jsou negativní faktory současného životního stylu, které škodí všem cévám.
Úrazy, operace, zvyšující se věk, infekce, užívání některých léků, hormonální změny (v těhotenství, klimakteriu, při užívání hormonální antikoncepce a obezitě) jsou dalšími možnými spouštěči žilních potíží – usnadňují vznik žilní sraženiny, tzv. trombu. Ten může zůstat „přilepený“ na poškozené cévě, může vyvolat zánět nebo se může utrhnout a putovat tělem s krevním proudem. 

Tromboflebitida je zánět povrchových žil

Nejméně nebezpečný je trombus v povrchové žíle, který vzniká zpravidla v „křečové žíle“ (ve varixu) nebo v důsledku podráždění, při kožní infekci, poštípání hmyzem, při jiném onemocnění (nádorové choroby) apod. Povrchový zánět žil se projeví zarudnutím a bolestivým zduřením podkoží podél povrchní žíly, někdy doprovázené zvýšenou tělesnou teplotou.
Tromboflebitida se léčí gely a mastmi obsahujícími heparin a protizánětlivá léčiva, celkově se podávají protizánětlivé léky, někdy i antibiotika. Zánět spontánně během několika dnů až týdnů odezní. Trombus v povrchových žilách se „utrhne“ jen velmi vzácně. 

Flebotrombóza je nebezpečná

Jde o stav, kdy se v hlubokých žilách utvoří trombus – krevní sraženina, která částečně nebo zcela ucpe žílu. V jejímž okolí se může vytvořit zánět. Tato nemoc může doslova končit zcela náhle plicní embolii, protože trombus v hluboké žíle se častěji zanese krevním proudem až do plic, kde ucpe plicní tepny.
Postižená končetina je oteklá, bolestivá (zejména při došlápnutí), někdy zarudlá, nebo naopak chladná a bledá. Může být zřetelnější kresba povrchních žil.
Trombóza hluboké žíly musí být co nejdříve rozpoznána a léčena. Protisrážlivou terapií lze minimalizovat riziko plicní embolie.

Pokud není žilní trombóza včas diagnostikována a léčena, může dojít nejen k akutním komplikacím, k nimž patří plicní embolie, ale může dojít i k pozdním následkům, které se do dvou let vyvinou u dvou třetin neléčených nebo neadekvátně léčených pacientů. Jedná se zejména o chronické otoky dolních končetin, chronické kožní změny a v posledním stadiu i o rozvoj otevřeného bércového vředu. Proto je nutné při podezření na hlubokou žilní trombózu vždy co nejdříve navštívit svého praktického lékaře, který zařídí další potřebná diagnostická vyšetření, k nimž patří zejména laboratorní vyšetření D-dimerů a ultrazvukové vyšetření hlubokého žilního systému končetin.

Tzv. chronická žilní nedostatečnost se velmi často vyvine, aniž by byla způsobena hlubokou trombózou. Dochází k ní věkem postupně zejména na podkladě vrozené ochablosti žilní stěny, někdy také v důsledku rizikových faktorů vyplývající z nevhodného životního stylu. projeví se potupným nárůstem bolestí dolních končetin, otoky nohou, pocity tíže, nočními křečemi v lýtkách. Pokud se žilní choroba neléčí, pak hrozí vznik křečových žil, bércových vředů a stoupá riziko žilní trombózy.

Doporučení, jak chránit své žíly

1. Vyhýbáme se dlouhému stání, nebo při stání alespoň přešlapujeme na místě. Svalové napětí při pohybu pumpuje krev vzhůru. Nesedíme s nožkou přes nožku – tím utiskujeme cévy pod kolenem.

2. Při jízdě autem, autobuse, děláme častější přestávky, abychom rozproudili krev. V letadle se co nejčastěji projdeme (prevence syndromu turistické třídy – tromboembolie).

3. Ze šatníku vyhodíme veškeré těsné oděvy (podkolenky s gumičkou, těsné kalhoty, škrtící podvazkové pásy), pásky v pase nestahujeme příliš těsně.

4. Dbáme na pravidelnou stolici – zácpa ztěžuje žilní návrat k srdci..

5. Dbáme na správný pitný režim.

6. Často si dopřejeme masáž nohou.

7. Dbáme i na přiměřenou hmotnost. Chronické žilní onemconění se rozvíjí obvykle ruku v ruce s obezitou.

8. Vyberme si sport. Vhodná je chůze, gymnastika, jízda na kole, tanec, plavání. Pozor na sporty s doskoky, které působí „pád“ krve do nižších úseků žil.

9. Ideální je nošení obuvi s podpatky vysokými 3–4 cm. Boty s vysokými podpatky, ale i boty bez podpatku neposkytují dostatečný tlak pro podporu žilního návratu.

10. Při výskytu bolestí, pocit těžkých nohou, otoků v oblasti kotníků je nutné ihned navštívit lékaře. Včasná diagnostika a léčba (například tzv. flebotropními léky) může zabránit progresi chronického žilního onemocnění choroby a předejít jejím komplikacím (trombóze).

Více informací o chronickém žilním onemocnění najdete na www.zilniporadna.cz.