Obory


Soutěž

Soutěž: Žij zdravě!


Baba dnes radí

Co na suché ruce?

Vodu po vařených bramborách přelijte do misky a nechte vychladnout. Potom do ní ponořte ruce asi na pět minut. Tato koupel pokožku rukou vyhladí a vyživí, bramborová voda totiž obsahuje velké množství škrobu. Pak ruce osušte a nakrémujte.

Není vhodné pro lidi s citlivou kůží. Některé složky bramborového odvaru mohou u citlivých lidí způsobit podráždění a zčervenání (zejména u lidí s atopií). Pokud vaříte brambory v osolené, nebo jinak okořeněné vodě, raději ji vylijte a suchou kůži promažte Lipobasí.

AUDIO: V kardiostimulaci za Evropou rozhodně nezaostáváme

Doc. Miloš Táborský popisuje budoucnost kardiostimulace.
V současnosti pracuje v naší republice třicet osm kardiostimulačních center. Každý rok dostane nový kardiostimulátor na 6 tisíc pacientů. Je to desetkrát více než v roce 1976 v celém tehdejším Československu.

Dvě největší centra jsou v Praze, ostatní rovnoměrně po celé zemi

V Nemocnici Na Homolce jen v loňském roce lékaři implantovali 632 těchto zařízení. Významné kardiostimulační centrum pracuje v pražském IKEMu, kde byl v roce 1962 zaveden vůbec první kardiostimulátor v ČR. Mezi další velká centra patří například FN Brno-Bohunice, FN U sv. Anny v Brně, FN Ostrava, FN Plzeň a řada dalších.

S Evropou držíme krok

„ V počtu implantovaných kardiostimulátorů na tisíc obyvatel jsme na pátém až sedmém místě. Jsou zde plně dostupné nejmodernější formy této léčby, včetně např. tzv. biventrikulární stimulace, při které se stimulují obě srdeční komory. Ta má význam především u nemocných s pokročilým srdečním selháním. Žádné věkové omezení přitom neexistuje, na našem oddělení jsme kardiostimulátor zavedli i stoleté pacientce. Hrazení této léčby probíhá standardně zdravotními pojišťovnami“ uvádí doc. Miloš Táborský – přednosta Kardiocentra Nemocnice Na Homolce.

Kam kráčí vývoj

„Aktuální je rozšíření implantátů, se kterými by pacient mohl být vyšetřen magnetickou rezonancí, protože ta se stává základní vyšetřovací metodou v kardiologii. To je již ve fázi klinických zkoušek. Odhaduji, že rutinní použití těchto přístrojů bude možné během dvou – tří let. Dalším úkolem je prodloužení životnosti přístrojů. V dohledné době je reálné dosáhnout osmi až deseti let. Očekáváme také nástup plně automatických systémů. Otevřenou cestou je další rozvíjení domácí monitorace, kdy lékař může funkci kardiostimulátoru kontrolovat na dálku. Brzy by možná mohli takto své pacienty sledovat i praktičtí lékaři,“ naznačuje některé další horizonty doc. Táborský.

zdroj: redakce

Galerie

Více k tématu

AUDIO: Pravdy a mýty o kardiostimulátorech
Angina pectoris
AUDIO: Anginu pectoris lze léčit několika způsoby
AUDIO: Už 50 let zachraňují životy kardiostimulátory
Srdce je velmi výkonný orgán, dokud neonemocní
V Nemocnici Na Homolce se 5. 1. 2009 podařil unikátní zákrok

Související příznaky

Bolest
Bolest na hrudi
Bradykardie
Brnění
Bušení srdce
Dušnost
Erektilní dysfunkce
Nevolnost
Otoky
Srdeční arytmie
Tachykardie
Únava

Související nemoci

Angina pectoris
Arytmie
Ateroskleróza
Infarkt myokardu
Ischemická choroba srdeční

Související systémy

Choroby oběhové soustavy