Nádorů hlavy a krku v posledním desetiletí na celém světě dramaticky přibývá

Týká se to zejména žen. Výskyt nových případů nádorů v oblasti hlavy a krku se celosvětově odhaduje na 363 000 případů ročně, přičemž počet úmrtí činí 200 000 za rok.

V Evropě se za rok vyskytne kolem 140 000 případů

Statistiky uvádějí, že 65 000 pacientů na tuto chorobu zemře. V současné době činí doba přežití u pacientů s recidivujícím (opakovaným) nebo metastazujícím karcinomem hlavy a krku zhruba šest měsíců.

Nádory hlavy a krku představují v zemích EU čtvrtý nejčastější nádor u mužů. Výskyt je charakterizován stoupajícím množstvím od severu směrem ke Středozemnímu moři. Nejméně těchto nádorů je diagnostikováno ve Švédsku a Anglii (9 - 10 na 100 000 obyvatel) a nejvíce ve Francii, kde jsou nádory oblasti hlavy a krku stejně časté jako nádory plic (přibližně 50/100 000 obyvatel).

U žen se tyto typy nádorů (zatím) vyskytují méně často než u mužů (průměrně 3,1 na 100 000 obyvatel). Také geografické rozložení je rozdílné, vyšší hodnoty výskytu jsou ve Francii, Švýcarsku, Skotsku a Dánsku, nízké ve Španělsku, Itálii, Finsku a některých zemích východní Evropy (2 na 100 000 a méně).

V ČR se diagnostikuje asi 1 150 případů ročně, 650 lidí s tímto onemocněním každý rok zemře (tj. zhruba tolik jako u karcinomu děložního hrdla).

Nádory hlavy a krku se projevují velice rozmanitě

Vychází to jednak z lokalizace nádoru, tak i z jeho biologické povahy. Postižena může být v různých stupních řeč, polykání, čich, dýchání a jiné významné funkce, důležité pro kvalitu života a přežití.

Nádory hlavy a krku mohou zůstat dlouhou dobu bez klinických příznaků nebo napodobovat běžná zánětlivá onemocnění horních dýchacích cest.

Nádory nosu se projevují zhoršenou nosní průchodností anebo výraznou sekrecí z nosu, především je-li s příměsí krve. Na nádor by měla upozornit i jednostrannost příznaků.

Nádory vedlejších nosních dutin rostou velmi pomalu a často bezpříznakově.

Nádory dutiny ústní a hltanu se projeví pocitem cizího tělesa v krku či ústech, krvácením, ztíženým či bolestivým polykáním.

Nádory hrtanu se liší příznaky dle primární lokalizace a dle pokročilosti onemocnění.

Karcinom hlasivek se projevuje již v časných stádiích chrapotem, v ostatních lokalizacích dýchací trubice se většinou nádorové onemocnění zjistí až v pokročilejším stadiu, kdy se u nemocných může objevit pocit cizího tělesa v krku, vykašlávání krve, polykací či dýchací potíže.

Nádory slinných žláz se zpočátku projevují jako nebolestivého zduření. Později v důsledku růstu nádoru do okolí dochází k bolestivosti a u příušní žlázy navíc i
k obrně lícního nervu.

Zduření na krku, ve většině případů nebolestivé, bývá projevem metastatického šíření nádorového onemocnění do spádových lymfatických uzlin anebo přímého prorůstání primárního nádoru.

Na nádorové onemocnění dále nespecificky ukazují i některé celkové příznaky, jako je např. úbytek tělesné hmotnosti, anebo zvýšená teplota.

Rizikové faktory

• Věk nad 40 let
• Mužské pohlaví (dvakrát častěji se vyskytuje u mužů, ale výskyt u žen je na vzestupu)
• Kouření – u kuřáků cigaret je zvýšený výskyt nádoru v dutině ústní,
  u kuřáků dýmek na rtech
• Excesivní příjem alkoholu
• Dlouhodobá expozice slunečním paprskům

Nemocní s nádory oblastí hlavy a krku vyžadují přístup týmu specialistů

Ten se skládá z mnoha lékařských odborností (otorinolaryngologů, radiologů, klinických onkologů, odborníků na zobrazovací diagnostiku a patologů). Někdy je nutná i účast čelistního chirurga, plastického chirurga, neurochirurga, oftalmologa.

Základem stanovení diagnózy je anamnéza (rozhovor s nemocným), zaměřená na místní a celkové příznaky i rizikové faktory. Poté následuje klinické vyšetření. Řada nádorů je dobře přístupná vyšetření zrakem, pohmatem či endoskopickými metodami. Ze všech zjištěných novotvarů se odebírá vzorek na histologické vyšetření.

Terapie závisí na pokročilosti a lokalizaci nádoru i celkovém stavu nemocného. Obvykle se kombinuje více léčebných modalit.

Chirurgické řešení bývá úspěšné u nádorů, které se nerozšířily do okolí. Kombinuje se s radioterapií (ozařováním).

Ozařování následuje po chirurgickém odstranění nádoru. Radoterapii lze kombinovat s biologickou léčbou (cetuximabem) i chemoterapií. Kombinace chemoterapie s ozařováním pozitivně ovlivňuje dobu přežití pacienta, ale často je provázena vážnými nežádoucími účinky, bývá špatně snášena. Při selhání účinnosti chemoterapie v kombinaci s radioterapií je další prognóza nemocného špatná, délka přežití obvykle nepřesáhne 3 měsíce.

Cílená biologická léčba u tohoto onemocnění je zatím ve fázi klinických studií, které však prokázaly, že použití cetuximabu (Erbitux), k chemoterapii anebo radioterapii výrazně prodlužuje dobu života nemocného. Podmínkou úspěchu je, že se jedná o typ nádoru, jehož buňky mají na svém povrchu receptory pro epidermální růstový faktor. Biologická léčba se zdá být průlomem v léčbě tohoto typu nádorů po třiceti letech.

Prognóza nádorů v oblasti hlavy a krku

Lokalizace primárního nádoru ovlivňuje časný vznik příznaků a tím včasnou diagnózu, což ovlivňuje prognózu a tedy i možnost radikálního chirurgického řešení. Prognóza se zhoršuje vzestupným gradientem směrem od rtů přes dutinu ústní do hltanu.

Významnější pro prognózu je však rozsah primárního nádoru v době stanovení diagnózy. Např. malý nádor v oblasti, hlasivek a rtů má pětileté přežití až u 80 % nemocných. Pokročilé nádory však mají prognózu velmi špatnou, pětileté přežití u nich nepřesahuje 10 až 15 %.

Druhotné nádory jsou popisovány v oblasti hlavy a krku asi v 40 % u nemocných léčených pro primární karcinom, kteří nepřestali kouřit. K místním recidivám dochází až v 66 % a většina recidiv se objevuje do 2 let od začátku léčby. Vzdálené metastázy nejsou časté a vznikají většinou pozdě. Prognóza je ještě zhoršována častými přidruženými chorobami.