Pyly větrosprašných rostlin jsou častěji příčinou alergie. Přenášejí se i na velké vzdálenosti, což vysvětluje, že někteří lidé reagují alergicky na pyly rostlin, které v jejich bezprostřední blízkosti nerostou. Pyly hmyzosprašných rostlin jsou uvolňovány v malých množstvích rostlinami, které mají nápadně zbarvené květy, které sladce voní, a proto také přitahují hmyz. Tyto druhy pylů se ani v ovzduší nevyskytují, jejich množství je malé, šíří se jen na malé vzdálenosti a většině lidí nevadí.

Příznaky

V průměru stačí 10 až 20 pylových zrn v 1 m3 k vyvolání alergické rýmy. Koncentrace pylů v ovzduší je také ovlivněna počasím. Horké, suché počasí napomáhá šíření pylů stejně jako vítr. Naopak déšť sráží pyly dolů na zem a riziko obtíží snižuje.
Sezonní rýma se obvykle projevuje silným svěděním očí, nosu a pocitem svědění či pálení v krku. Bývá přítomen vodnatý výtok z nosu, nebo naopak ucpání nosu, které brání dýchání. Časté jsou záchvaty kýchání, někdy i kašle. Komplikací může být ztráta čichu, chuti, zánět vedlejších dutin nosních a astma.
Pylová alergie může vzniknout v kterémkoliv věku. Začátek se posouvá až do předškolního věku. Hlavním obdobím je rozmezí mezi 8. až 20. rokem (vzácně nad 40 let).

HLAVNĺ DRUHY ROSTLIN, KTERÉ mohou být PŘĺČINOU PYLOVÉ ALERGIE:
Trávy - pýr, srha kostřava, medyněk, jílek, kukuřice, lipnice, bojínek, rákos, psárka
Dřeviny - bříza, habr, jírovec, dub, cypřiš, javor, jasan, buk, kaštanovník, olše, vrba, ořešák, líska, olivovník, jilm, topol, platan, lípa
Byliny - pelyněk, řepka nebo hořčice, tolice vojtěška, drnavec, jitrocel, ambrózie, jetel

PYLOVOU SEZONU lze v našich podmínkách rozdělit na tři hlavní období:
1. Jarní období, kdy se v ovzduší vyskytuje hlavně pyl dřevin
2. Letní období s převahou pylů trav
3. Podzimní období, v němž hlavními alergeny jsou pyly vysokobylinných plevelů.
Průběžné informace podává v pylové sezoně Pylová informační služba, která monitoruje situaci na 12 stanicích v ČR. Sídlo PIS ČR je v Brně.

RADY PRO PYLOVÉ ALERGIKY:

Vyloučit úplně kontakt s pyly není samozřejmě možné. Je ale možné podstatně pylovou expozici omezit:

• V sezoně není vhodné jezdit v autě s otevřenými okny.
• Ve vrcholech pylové sezony nepořádáme pikniky a nekempujeme v přírodě.
• Pobyt v přímořských oblastech je vhodný i proto, že je zde méně pylů.
• Při zvýšené koncentraci pylů v ovzduší je nutné omezit větrání, ev. je-li to nutné, větrat přes vedlejší místnost.
• Pylový "vrchol" trav je přibližně v období mezi 15. květnem až 15. červencem (koncentrace 100 až 500 pylových zrn/m₃).
• Období maxima uvolňování pylů do ovzduší může být v horských oblastech posunuto až o měsíc. Důležité pro plánování dovolené.
• Sekání trávníků je důležitým preventivním opatřením, ale je pro každého alergika, citlivého na travní pyly, nebezpečné.
• Totéž se týká i plísní, které se v trávě množí.
• Pyly stromů jsou těžší, proto "necestují" tak daleko a je možno se jim snadněji vyhnout.
• Až na výjimky mohou mít alergici doma květiny. Většina okrasných květin uvolňuje hmyzosprašné pyly.
• Med může obsahovat pylový alergen a vyvolat alergickou reakci.
• Vyhněte se expozici tabákovému kouři.