Vesikoureterální reflux – když moč teče obráceným směrem

Za normálních okolností se moč z měchýře do močovodu nevrací, protože ústí močovodů do mechýře je tvořeno jakýmsi tunelovým „ventilem“, který zpětnému toku brání. V tomto místě však může dojít (třeba z důvodu nedokonalého vývoje) k poruše, a moč se může vracet třeba až do ledvinné pánvičky. Tento stav je příčinou trvalé nebo opakované infekce močových cest, provázejí jej bolesti břicha, bolesti v bedrech. Mírný vesikoureterální reflux se může spontánně upravit, závažnější však vyžaduje chirurgické řešení. Jde i o prevenci poškození samotných ledvin.

Stenóza uretry

Relativně častou vadou je u dívek zúžení močové trubice (stenóza uretry), která odvádí moč z měchýře ven. Působí tím překážku v odtoku moči a může vést (a často také vede) k opakované infekci. Děvčátka trpívají bolestmi bříška, bolestí při močení, může se u nich vyskytnout pomočování (nebo přetrvávat až do školního věku). Speciálním vyšetřením lze tuto vadu diagnostikovat a dle závažnosti eventuálně chirurgicky léčit.

Senioři

U starších lidí může infekce močových cest probíhat necharakteristicky – bez typických projevů a naopak. Některá jiná onemocnění mohou být mylně pokládána za infekci močových cest. Řada onemocnění ve vyšším věku může riziko infekce močových cest zvyšovat, jedná se například o metabolické choroby (například diabetes), stavy se sníženou pohyblivostí, dlouhodobé upoutání na lůžko, inkontinence stolice a další.
Překážkou v odtoku moči, a tudíž i faktorem, který k rozvoji infekce močových cest přispívá, může být zvětšená prostata nebo nádor prostaty.

Hyperaktivní měchýř – choroba nejen vyššího věku

V pokročilém věku však stoupá výskyt tohoto onemocnění. Zatímco kolem čtyřicítky trápí častěji ženy, s přibývajícími lety začnou převažovat touto chorobou postižení muži. Asi 40 % případů hyperaktivního močového měchýře zůstává nediagnostikováno. To znamená, že mnoha pacientům, kteří trpí syndromem hyperaktivního měchýře, se nedostalo adekvátní lékařské péče. Výzkumy prokázaly, že nejméně polovina lékařů není schopna na základě příznaků diagnostikovat hyperaktivní močová měchýř a dvěma třetinám lékařů je nepříjemné zabývat se problémem jako je hyperaktivní močový měchýř a inkontinence.
Nemocní většinou čekají s vyhledáním pomoci 6 až 12 měsíců od začátku příznaků, často proto, že se stydí o tomto problému hovořit. Podnětem pro vyhledání pomoci je až zhoršení příznaků, poruchy spánku nebo znepokojení, že by se mohlo jednat o vážné onemocnění.
Mnoho pacientů si vytvoří mechanismy, s jejichž pomocí uvedené příznaky zvládají. Méně pijí, chodí na toaletu dříve než cítí potřebu, vyhýbají se místům vzdáleným od toalet. Přestože málo pít může být nebezpečné, mnoho pacientů se syndromem hyperaktivního měchýře omezuje příjem tekutin, především čaje a kávy.

Toto onemocnění však může být diagnostikováno praktickým lékařem, gynekologem či urologem. Diagnóza je stanovena na základě:

• příznaků
• fyzikálního vyšetření
• vyšetření moči
• záznamu bilance tekutin
• vyšetření funkcí močového měchýře

Je důležité vyloučit jiné příčiny, jako jsou infekce močových cest, močové kameny, stresová inkontinence, roztroušená skleróza a nádorová onemocnění.