Nejznepokojivějším faktem je velice špatná prognóza

Jedna pětina těžce nemocných pacientů umírá během prvního měsíce po hospitalizaci, polovina z těchto těžce nemocných se závažným poškozením srdeční funkce umírá do jednoho roku. Průměrná doba přežívání je pouze asi 1,5 roku a z celé populace nemocných se srdečním selháním zmírá 50 % do čtyř let.

Proč narůstá počet nemocných se srdečním selháním

Důvodů je několik. Prvním z nich je výrazný pokrok v léčbě prvotních kardiovaskulárních onemocnění. Dříve byla diagnóza infarktu myokardu pro značnou část nemocných smrtelná. Od doby zavedení léčby angioplastikou (roztažení a zprůchodnění tepny) se výrazně snížila úmrtnost na akutní koronární příhody (ucpané nebo extrémně zúžené cévy), nicméně už poškozená funkce srdeční svaloviny předurčuje v dalším vývoji právě k chronickému srdečnímu selhání. Dalším důvodem je prodlužování délky života ve vyspělých zemích spojené s trendem stárnutí populace.

Program péče o nemocné se srdečním selháním

Funguje v rámci Kardiocentra Nemocnice Na Homolce. Už v roce 2002 jako první tohoto typu v České republice byla založena Ambulance srdečního selhání. Pracovala v ní lékařka s kardiologickou atestací společně se sestrami, které prošly vzděláváním v oblasti srdečního selhání. Už v té době byla ambulance založena na širších pravomocích sester – specialistek, které byly schopny rozeznat u nemocného známky zhoršení srdečního selhání, konzultovaly s nemocným telefonicky příznaky zhoršení stavu, byly schopny poradit s případným zvýšením dávek léků na odvodnění. S pacientem probraly i jeho psychologické problémy a staly se tak – tehdy i dnes - spojovacím článkem mezi lékařem, pacientem a rodinou nemocného. Tato praxe se dlouhodobě osvědčila.

Téměř v 70 % případů jsou pacienty Ambulance srdečního selhání muži

Z toho vyplývá, že něco málo přes 30 % pacientské základny tvoří ženy. Nemocní přicházejí z ordinací kardiologického oddělení, z lůžkového oddělení kardiologie, ale i pacienti z ostatních oddělení nemocnice. Samozřejmostí je péče o nemocné z kardiologických či interních ambulancí i mimo Nemocnici Na Homolce. Výhodou pro pacienty domovské nemocnice je komplexní řešení jejich zdravotního stavu s případnou implantací resynchronizačního systému (elektroda speciálního kardiostimulátoru je implantována do pravé komory a druhá elektroda žilním systémem srdečním na povrch levé komory srdeční). Nemocnice v současnosti nabízí program zajišťující komplexní péči o nemocného se srdečním selháním, v případě potřeby také zajištění konzultací v centru srdeční transplantace IKEM. Ve fázi rozvoje je také využívání tzv. domácího tele-monitoringu.

Jak vypadá ambulantní provoz

Nemocným jsou zajištěny pravidelné konzultace s lékařem, včetně kompletního fyzikálního vyšetření, kontroly krevního tlaku, EKG a hmotnosti. Podle aktuálního stavu je upravována medikace. Jednou ročně nebo podle potřeby je prováděno echokardiografické vyšetření s posouzením ejekční frakce (poměr mezi srdečním výdejem = množství krve vypuzené srdcem při jednom stahu a náplní srdce na konci diastoly, vyjadřuje funkci srdce), pravidelně se kontrolují biochemické parametry. V případě potřeby jsou doplňována další diagnostická vyšetření. Sestry provádějí zátěžové testování nemocných (6-ti minutový test chůze). V pravidelných intervalech ambulance vyhodnocuje tzv. Minnesotský dotazník kvality života, ve kterém nemocný subjektivně zhodnotí svůj zdravotní stav. Podle potřeby pacienta je nemocnice schopna zajistit kontakt s psychologem a fyzioterapeutem.