1. Dietní a režimová opatření

• Dostatek tělesného pohybu
• Dostatek tekutin (2 – 3 litry denně), vypít sklenici minerální vody nalačno
• Pravidelná strava bohatá na vlákninu (už při snídani – celozrnné pečivo, ovesné vločky, ovoce, zelenina, lněné semínko), vyloučit bílé pečivo, silný čaj, borůvky, rýži
• Neoddalovat vyprázdnění při nutkání
• Nácvik „vyprazdňovacího“ režimu

2. Volba správného projímadla (pokud předchozí opatření nevedou k úpravě stolice)

V současnosti se používají projímadla, která podle mechanismu působení můžeme rozdělit zhruba do 3 skupin:

Kontaktní laxativa jsou látky, které svým účinkem působí přímo na střevní stěnu a způsobují zvýšení střevní peristaltiky a omezují vstřebávání vody a minerálů ze střeva. Jejich hlavní nevýhodou je, že se téměř vždy jedná o návykové látky, jejichž účinek se s časem snižuje a při nadužívání mohou poškodit nervové zásobení střeva a tím nevratně zničit jeho funkci.
Z přírodních látek jsou nejznámější Senesové listy (Sennagran), Regulax, Properistol. Mezi syntetické patří velmi propagovaný Guttalax nebo další přípravky (například Fenolax nebo Bisacodyl).

Osmotická laxativa na sebe vážou vodu a druhotně stimulují střevní sliznici k další sekreci hlenu, vody a elektrolytů. Jejich efekt je mnohem přirozenější. K těmto projímadlům patří nerozpustné a nevstřebatelné hořečnaté a sirné soli (třeba v minerálních vodách). Šetrnější jsou ta, jejichž účinnou látkou jsou převážně cukry, které nejsou vstřebávány do organizmu, a proto je mohou používat i diabetici. Tradičním zástupcem je Duphalac a Lactulosa. Jedinou jejich kontraindikací je jejich nesnášenlivost.

Látky stimulující střevní motilitu – působí přímo na hladkou svalovinu tenkého i tlustého střeva tak, že vyvolávají silné propulzivní peristaltické vlny. Do běžné léčby zácpy však tyto látky nepatří.

Pozor na nežádoucí účinky

Mohou nastat při volbě nesprávného projímadla, případně při jeho nevhodném použití. U dlouhodobého užívání dráždivých projímadel hrozí vznik návyku. To znamená, že doporučená dávka ztrácí účinnost, což mnohdy vede k nebezpečnému zvyšování dávek.
U těchto projímadel může dojít k úplné ztrátě motorické aktivity (pohyblivosti) střeva.
Některá osmotická projímadla (zejména s obsahem solí) působí velmi rychle. V některých případech pak dochází k negativnímu ovlivnění vnitřního prostředí v důsledku nerovnováhy hlavních iontů (sodíku a draslíku), což je nebezpečné především u lidí s poškozenou funkcí ledvin. Tyto negativní účinky osmotických projímadel nejsou pozorovány u laktulózy.

Požadavky na ideální projímadlo

• Nemělo by způsobovat křečovité bolesti a průjmy ani žádné další vážné nežádoucí účinky
• Mělo by působit pouze v tlustém střevě
• Nemělo by vyvolávat „zlenivění“ tlustého střeva
• Mělo by být za všech okolností bezpečné, použitelné i u malých dětí, těhotných žen a starších osob

Originální laktulóza (Duphalac)

K nejosvědčenějším osmotickým projímadlům patří laktulóza. Jde o synteticky vyráběný disacharid. Výchozí surovinou je laktóza. Přestože má výrazně sladkou chuť, nemusí se jí obávat ani diabetici, ani lidé, kteří se obávají přírůstku kilogramů. Laktulóza se nevstřebává v tenkém střevě, protože na tomto místě nejsou přítomny enzymy, které by laktulózu rozštěpily a pomohly jejímu vstřebávání.
Laktulóza se štěpí až v tlustém střevě, přičemž vznikají nízkomolekulární organické kyseliny (mléčná, octová). Tím se snižuje pH střevního obsahu a současně zvyšuje jeho osmotická aktivita. Proto se do tlustého střeva reabsorbuje voda, tak dochází k zvětšení objemu stolice, k jejímu změkčení a navíc k podpoře střevní peristaltiky (pohybů střeva).
Protože laktulóza (Duphalac) působí až v momentě, kdy se dostane do tlustého střeva, první účinky lze očekávat za jeden až dva dny.
Duphalac smějí užívat těhotné i kojící ženy a děti, včetně kojenců (po poradě s lékařem).

Prebiotické účinky originální laktulózy

V zažívacím traktu žije více než 500 druhů bakterií. Kdybychom zvážili veškerou střevní mikroflóru, dostali bychom úctyhodný výsledek: 1 – 3 kg (u dospělých).
Bakterie přítomné v tlustém střevě přeměňují sacharidy (i laktulózu) nestrávené v tenkém střevě na mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Tyto kyseliny jsou následně uvolňovány v tlustém střevě a jsou částečně vstřebávány střevní sliznicí, zatímco jejich další část slouží jako substrát pro mikroflóru tlustého střeva, čímž dochází ke zvýšení hmotnosti této mikroflóry. Mastné kyseliny s krátkým řetězcem dále rovněž snižují hodnotu pH a zvyšují osmolaritu prostředí. Tyto mechanizmy, které probíhají hlavně v proximálním tlustém střevě (na počátku tlustého střeva), vedou ke zvýšení objemu, hmotnosti a změně konzistence stolice.