Za nemocné metabolickým syndromem se považují lidé, u kterých jsou zjištěny tyto hodnoty:

• Zvýšení krevního tlaku nad 130/85 mm Hg
• Typická dyslipidémie (porucha hladiny tuků v krvi) – zvýšení triglyceridů nad 1,7 mmol/l
• Snížení HDL-cholesterolu u mužů pod 1 mmol/l a u žen pod 1,3 mmol/l
• Větší objem pasu jako projev abdominální (břišní) obezity – u mužů nad 102 cm, u žen nad 88 cm
• Zvýšení glykémie (hladiny cukru v krvi) nad 5,6 mmol/l

Při výskytu 3 a více z těchto 5 faktorů je možno diagnostikovat u daného jedince metabolický syndrom.

Riziko pro vznik aterosklerózy, kardiovaskulární nemoci a diabetu 2. typu

To vše s sebou nese metabolický syndrom. Podkladem cukrovky 2. typu je inzulínová rezistence (odolnost), což znamená sníženou citlivost tkání k inzulinu, z čehož vyplývá jejich snížená schopnost zpracovávat glukózu. Organismus se snaží poruchu kompenzovat, vyrábí inzulinu čím dál více, pak se vyčerpají beta buňky v Langerhansových ostrůvcích slinivky břišní a inzulin přestanou produkovat. Tak vznikne diabetes 2. typu. Průvodní jevy tohoto děje mají za následek rozvoj celé řady rizikových faktorů pro vznik aterosklerózy (kornatění tepen) a jejích komplikací.

Diagnóza metabolického syndromu nabývá stále většího významu

Současný životní styl (sedavý způsob života a příjem nadměrného množství jídla) vede k jeho častějším projevům. S narůstajícím věkem a hmotností stoupá jeho výskyt u obou pohlaví nad 25 %, jak je tomu u celkové populace. Při pokračování v nezdravém životním stylu (kouření, nedostatek pohybu a přejídání) skončí většina nositelů metabolického syndromu jako diabetici 2. typu, kterým se dále zvyšuje riziko a výskyt kardiovaskulárních nemocí a kteří 2-4krát častěji umírají na ischemickou chorobu srdeční a 3krát častěji na cévní mozkovou příhodu.

Preventivní opatření jsou nejprve režimová, pokud nestačí, přicházejí na řadu léky

Prevence rozvoje diabetu 2. typu a snížení kardiovaskulárního rizika spočívá u nemocných s metabolickým syndromem především ve změně životních návyků tj. u kuřáků přestat kouřit, stravovat se racionálně a hlavně u obézních osob snížit příjem nadměrné energie a pravidelně se pohybovat.

• V případě přítomnosti hypertenze (tj. krevní tlak opakovaně nad 130/85 mmHg) podává lékař antihypertenziva, o kterých je známo, že zlepšují inzulínovou rezistenci a brání vzniku diabetu 2. typu.
• V přítomnosti dyslipidémie u lidí, jejichž riziko kardiovaskulárních komplikací ve výhledu 10 let je 5 % a vyšší, je třeba zahájit farmakologickou terapii. Přístup k hypolipidemické léčbě lze stručně shrnout takto: primárním cílem v léčbě dyslipidémie je snížení LDL-cholesterolu u vysoce rizikových osob pod 2,5 mmol/l; sekundárním cílem je snížení triglyceridů pod 1,7 mmol/l a zvýšení HDL-cholesterolu nad 1 mmol/l u mužů a nad 1,3 mmol/l u žen.
• Při výskytu kombinované dyslipidémie tj. hypercholesterolémie a hypertriglyceridémie je třeba se obrátit na specialistu v léčbě poruch lipidového metabolismu.
• Při poruše glukózového metabolismu je třeba se obrátit na specialistu – diabetologa.

Při plně rozvinutém metabolickém syndromu hrozí nemocnému polypragmasie. To je stav, kdy je najednou podáváno větší množství léků. Na jednu stranu narůstá množství možných nežádoucích interakcí mezi jednotlivými léky, na druhou stranu klesá compliance (souhlas/schopnost nemocného dodržet režim, který mu lékař naordinoval).

Proto je velmi důležité klást důraz na zdravý životní styl, při kterém dojde k redukci hmotnosti a k úpravě řady rizikových faktorů. Při neúspěchu pak vybrat nedůležitější rizikové faktory a zahájit jejich farmakologickou léčbu.

Co dělat při podezření na metabolický syndrom

Je vhodné se obrátit na praktického lékaře, a to i v tom případě, že nevíte jistě, zda metabolický syndrom máte. Váš praktický lékař by vám měl sdělit, jaké je vaše případné riziko srdečně cévních nemocí. Další informace naleznete na internetové adrese http://www.metabolickysyndrom-klub.cz/cz/.

Zdroj: http://www.metabolickysyndrom-klub.cz/cz/index.php?menu=uvod