• Lékař podrobně vysvětlí příznaky plicní hypertenze a při jejich zhoršení je třeba jej ihned kontaktovat
• Je nezbytné denně sledovat svoji váhu a při jejím zvýšení o 1,5 kg znovu ihned kontaktovat lékaře
• Nemocný by měl častěji odpočívat a nepřemáhat se
• Nezvedat břemena těžší než 5 kg, v opačném případě může dojít ke zvýšení krevního tlaku v plicích
• Solení stravy by měl určit lékař
• Každý rok je dobré nechat se očkovat proti chřipce
• Nekouření
• Abstinence
• Neužívání jakýchkoli léků bez vědomí lékaře
• Pro ženy je krajně nebezpečné těhotenství. Je zapotřebí zvolit vhodný způsob antikoncepce

Lékaři dnes mají k dispozici řadu možností léčby, kterou lze zásadně zmírnit příznaky choroby, zlepšit kvalitu života a prodloužit život. Mezi tyto léky patří:

• Vazodilatancia – rozšiřují (dilatují) cévy. To umožňuje snazší proudění krve v plících a přináší úlevu od příznaků nemoci.
• Antikoagulancia - snižují srážlivost krve (koagulaci) a tak zlepšují její proudění v cévách. Léčba se může komplikovat krvácením, proto je nutné účinnost léčby pravidelně kontrolovat při krevních odběrech.
• Diuretika - snižují objem tekutin v organizmu zvýšením močení (diurézy). Nižší objem tekutin v těle snižuje výšku krevního tlaku v plících a ulehčuje činnost srdci při pumpování krve.
• Kyslík – jeho inhalace zlepšuje okysličení krve, které je při plicní hypertenzi nedostatečné. Nejúčinnější je dlouhodobá inhalace kyslíku, alespoň 14-15 hodin denně.

U pacientů, kteří na tuto léčbu nereagují, je k dispozici tzv. specifická léčba v podobě tablet, podkožních infuzí, nitrožilních infuzí, případně inhalací.

O způsobu léčby rozhodne lékař na základě:

• pečlivého posouzení zdravotního stavu
• závažnosti onemocnění
• reakce plicních cév na jednotlivé způsoby léčby
• očekávaného vývoje onemocnění
• názoru či rozhodnutí pacienta

O transplantaci plic se uvažuje v případě vyčerpání všech ostatních možností léčby PAH. Většinou se transplantuje jedna nebo obě plíce a funkce srdce se po transplantaci upraví. Centrum pro plicní hypertenzi ve VFN v Praze úzce spolupracuje s transplantačním centrem ve Fakultní nemocnici Motol, které je vedeno prof. Pafkem. Před transplantací chirurg pacienta vyšetří a zařadí na tzv. čekací listinu (waiting list). Čekací doba pak závisí na výběru vhodného dárce, průměrně se pohybuje kolem 250 dní.

Léčba chronické tromboembolické plicní hypertenze

Podobně jako u plicní arteriální hypertenze (PAH) je u chronické tromboembolické hypertenze (CTEPH) základem úspěšné léčby změna životního stylu (viz výše). U více jak 50 % pacientů s CTEPH lze provést chirurgický zákrok (tzv. endarterektomii plicnice), jejímž principem je odstranění usazených a zorganizovaných krevních sraženin z plicních cév. Jedná se o velmi složitý výkon v mimotělním oběhu.

Úspěšnost operace je vysoká, drtivá většina nemocných po operaci je prakticky vyléčena a dále musí užívat jen léky na ředění krve. Až do roku 2004 nebyla tato operace v České republice dostupná. Od září 2004 byl v ČR zahájen program endarterektomií plicnice v Kardiocentru Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ve spolupráci s prof. Mayerem v německé Mohuči (pracoviště s největšími zkušenostmi s těmito operacemi v Evropě). Před operací je nutné podrobné vyšetření v Centru pro plicní hypertenzi ve VFN v Praze.

U pacientů, pro něž není chirurgická léčba CTEPH vhodná, může řešení představovat tzv. specifická léčba, podobně jako u PAH.

Zdroj: http://www.pph.cz/PHlaik.asp