Obory


Soutěž

Soutěž: Žij zdravě!


Baba dnes radí

Co na suché ruce?

Vodu po vařených bramborách přelijte do misky a nechte vychladnout. Potom do ní ponořte ruce asi na pět minut. Tato koupel pokožku rukou vyhladí a vyživí, bramborová voda totiž obsahuje velké množství škrobu. Pak ruce osušte a nakrémujte.

Není vhodné pro lidi s citlivou kůží. Některé složky bramborového odvaru mohou u citlivých lidí způsobit podráždění a zčervenání (zejména u lidí s atopií). Pokud vaříte brambory v osolené, nebo jinak okořeněné vodě, raději ji vylijte a suchou kůži promažte Lipobasí.

Cévní mozková příhoda (CMP) se dělí na dva typy

Cévní mozkové příhody mají společný výsledek – poškození mozkové tkáně, v nejhorším případě končící úmrtím pacienta. Může postihnout i dosud zdravého člověka a výskyt CMP se posunuje do stále nižších ročníků. Výjimkou už dnes není ani 25letý pacient.

Rozlišují se dva typy CMP

  • Ischemická CMP – je způsobena nedokrevností v určité oblasti mozku obvykle následkem trombotického uzávěru („ucpání“ cévy krevní sraženinou) některé z hlavních tepen nebo následkem embolizace (vmetení krevní sraženiny z jiného místa, nejčastěji ze srdce), v řadě případů také poklesem průtoku krve v mozkových tepnách z jiných příčin – například při výrazném poklesu krevního tlaku aj.; je častější, ischemických příhod je cca 85 %; postihuje jedince ve věku 60 – 70 let; úmrtnost je kolem 20 %
  • Hemoragická CMP – je způsobena krvácením do mozku, tvoří asi 15 % všech CMP; postihuje zejména jedince ve věku 50 – 60 let; úmrtnost je kolem 50 %

Nejčastější příčiny CMP jsou vysoký krevní tlak a kornatění tepen

CMP může mít řadu příčin, některé jsou společné pro hemoragické i ischemické příhody – jako například hypertenze – jiné jsou specifické pro každý typ CMP.

Nejčastější příčiny ischemické CMP

  • Hypertenze
  • Pokročilejší aterosklerotické postižení
  • Uvolnění trombu nebo sklerotického plátu z některé z větších cév či tepen nebo ze srdce s následným ucpáním mozkových tepen
  • Srdeční arytmie
  • Trombofilní stavy (zvýšená tendence k vytváření krevních sraženin)
  • CMP z dehydratace (hlavně v létě; zejména starší lidé mají subjektivně nižší pocit žízně)
  • Nepřirozená poloha hlavy (například při několikahodinovém spánku v autě, kdy se jedna z tepen zezadu hlavy stlačuje v nepříznivé poloze, tj. záklonu či rotaci hlavy; následkem toho může tepna ztrombózovat a vzniklá sraženina se uvolní nebo narůstá)

Nejčastější příčiny hemoragické CMP

  • Hypertenze
  • Prasknutí mozkové výdutě (aneurysmatu)
  • Krvácení z cévní mozkové (arteriovenózní) malformace (nejčastěji vývojová porucha, kdy krev pod velkým tlakem teče z tepen přímo do žil – chybí „přechod“ v podobě kapilár)
  • Následek zánětu cévní stěny
  • Následek některých infekcí
  • Nadužívání drog
  • Úraz

Projevy CMP

Klinický projev CMP je velmi rozmanitý od téměř bezpříznakového stavu až po závažný stav končící smrtí. Závažnější příhoda se obvykle projevuje ztrátou vědomí (nemusí k němu však dojít, záleží na příčině příhody) a závažnou poruchou hybnosti – nejčastěji jednostranným ochrnutím. Nemocný dále může mít poruchy citlivosti, poruchy mozkové či okohybní inervace, může zvracet, mít bolesti hlavy a další příznaky. Neurologické projevy i jejich průběh jsou u jednotlivých nemocných velmi rozmanité, společné je však to, že projevy jsou vždy náhlé a jedná se o závažný stav.

Diagnostika CMP

Již z klinického vyšetření lékař většinou pozná, zda se jedná o postižení předního (karotického) či zadního (vertebrobazilárního) povodí. Poté se pacientům provádí vyšetření mozku:

  • Počítačová tomografie (CT) – jednoznačně odliší CMP na podkladě krvácení od nedokrevnosti (ischemie) a ukáže rozsah postižení mozkové tkáně
  • Perfuzní CT – doplňuje se dle potřeby; pomocí něho lze zjistit, která oblast mozku je nedostatečně prokrvená a zda je postižené místo alespoň minimálně zásobeno krví z okolních oblastí (tzv. bazálním průtokem)
  • Angiografické vyšetření – je nutné, aby bylo možné provést intraarteriální trombolýzu; přesně lokalizuje uzavřenou tepnu a také ukáže, zda je postižená oblast alespoň minimálně zásobena krví z okolních tepen (tzv. kolaterálním průtokem); pokud by postižená tkáň již zcela odumřela, není možné ji zachránit, a navíc by při obnovení průtoku krve do této oblasti mohlo dojít ke krvácení, jež by stav nemocného nadále zhoršilo

zdroj: redakce

Více k tématu

AUDIO: Organizace péče o nemocné s CMP je celostátní problém
AUDIO: Skalpelem na mozkové cévy I
Celostátní kampaň v boji proti cévní mozkové příhodě (CMP)
Iktus, Pepka, mrtvice
Léčebné možnosti cévní mozkové příhody (CMP)
Mozkové mrtvice a spřízněná onemocnění
Skalpelem na mozkové cévy II

Související nemoci

Cévní mozková příhoda

Související systémy

Choroby nervové soustavy