Postupně tak dochází k hromadění nádorových buněk v organizmu. Nádorové buňky prostupují orgány lidského těla (nejčastěji lymfatické uzliny, slezinu a játra) a jsou vždy v kostní dřeni, v níž utiskují zdravou krvetvorbu. To má za následek nedostatek zdravých bílých a červených krvinek a krevních destiček.

Chronická lymfatická leukemie je nádorovým onemocněním, které postihuje převážně nemocné ve vyšším věku (zpravidla starší padesáti let) a téměř výhradně jen bělochy. Je nejčastějším typem leukemie ve vyspělých zemích (v Evropě a ve Spojených státech amerických). Muži jsou tímto onemocněním postiženi dvakrát častěji než ženy.

Příznaky chronické lymfatické leukemie

Chronická lymfatická leukemie je onemocněním, které je často obtížné zachytit v jeho časných stádiích. Typické pro nemoc je dlouhé roky a někdy až desetiletí trvající bezpříznakové období, kdy jsou jedinými známkami onemocnění abnormity v krevním obraze. Proto bývá onemocnění v těchto raných stádiích zjišťováno většinou jen náhodně při vyšetření krevního obrazu.

Jedním z prvních příznaků, které pacient pozoruje, je nebolestivé zvětšení některé lymfatické uzliny či uzlin na krku, v tříslech nebo v podpaždí. Prvotní obtíže nemocného s chronickou lymfatickou leukemií ale mohou být i jiné. To závisí na postižení dalších orgánů a orgánových systémů. Mohou se například objevit:

• bolesti břicha
• zvětšení jeho objemu
• pocit plnosti a tlaku v břiše při zvětšení sleziny
• zažívací obtíže při postižení trávicího ústrojí

Méně často obtíže vyplývají z postižení ledvin, prostaty, kůže a dalších orgánů, které toto onemocnění může také vzácně postihnout.

Známkou pokročilosti onemocnění bývají celkové projevy chronické lymfatické leukemie, pro něž také nezřídka nemocní přicházejí k lékaři. K celkovým projevům nemoci patří:

• horečka nad 38 °C,
• noční pocení – často s nezbytnou výměnou prádla,
• větší úbytek hmotnosti (více jak 10 % hmotnosti za půl roku),
• celková slabost, únavnost, dušnost, bledost, bušení srdce, hučení v uších nebo bolesti na hrudi (projevy nedostatku červeného krevního barviva při nedostatečné tvorbě červených krvinek).

V důsledku nedostatku krevních destiček a z toho plynoucí poruchy krevního srážení se u pacientů mohou vyskytnout častá a obtížně stavitelná krvácení z ran, nosu nebo krvácivé projevy na kůži a na sliznicích (snadná tvorba krevních podlitin bez působení většího mechanického násilí, tečkovitá krvácení).

Projevem poruchy funkce imunitního systému jsou často dlouhodobě přetrvávající a stále se opakující infekční onemocnění, která pacienta sužují i přes dobře vedenou protiinfekční léčbu. Dalším projevem poruchy imunitního systému jsou abnormální imunitní reakce, které jsou namířené proti vlastnímu tělu. Jde například o tvorbu protilátek proti složkám krve nebo i proti jiným orgánům.

Diagnostika CLL

• Nejjednodušším vyšetřením je laboratorní vyšetření vzorku krve. V krevním obraze nemocných je nalezen zvýšený počet bílých krvinek – lymfocytů.
• Další vyšetření krve je možné na speciálním přístroji – průtokovém cytometru, který je schopen zjistit typické znaky nádorových buněk chronické lymfatické leukemie, které se nacházejí na jejich povrchu.
• Nezbytnou součástí diagnostiky této nemoci je vyšetření kostní dřeně. Odebírán je malý vzorek z lopaty kosti kyčelní (oblast hýždě). Zákrok (trepanobiopsie) je prováděn ambulantně v místním znecitlivění, po kterém je do kosti kyčelní zavedena speciální jehla, s její pomocí je odebrán vzorek ve formě malého válečku o délce několika milimetrů a průměru jednoho až dvou milimetrů. Vzorek je odeslán na histologické vyšetření. Někdy stačí jen vyšetření vzorku kostní dřeně odebraného z kosti hrudní (sternální punkce).
• Nezbytnými vyšetřeními se v současnosti stávají cytogenetická a molekulárně genetická vyšetření nádorových buněk, která zpřesňují prognózu nemocných.
• Ultrazvukové vyšetření dutiny břišní umožní pomocí speciální sondy posoudit orientačně stav jater, sleziny, uzlinových oblastí a dalších orgánů, které mohou být při onemocnění chronickou lymfatickou leukemií postiženy.
• CT (výpočetní tomografie) vyšetření hrudníku, břicha a pánve využívá podobně jako klasický RTG rentgenového záření. Obrazy získané tímto vyšetřením jsou zpracovány počítačem, který umožňuje prostorové zobrazení vnitřních orgánů a dokonalejší posouzení jejich stavu a možného postižení.

Léčba CLL

Chronická lymfatická leukemie je v současné době dobře léčitelná, ovšem nikoli úplně vyléčitelná. Dobře zvolenou a vedenou léčbou je ale onemocnění možné dostat pod kontrolu na dlouhé roky až desetiletí a zajistit tak nemocným kvalitní a po všech stránkách plnohodnotný život.

CLL je většinou pomalu se rozvíjející onemocnění, které má dlouhé bezpříznakové období. Proto není nezbytně nutné zahájit léčbu v počátečních stadiích nemoci. Zahájení léčby v těchto méně pokročilých stadiích nepřináší pro nemocné lepší léčebný efekt ani prodloužení života, v některých případech by dokonce tento neuvážený postoj mohl mít naopak efekt opačný.

Základem léčby je stále chemoterapie, i když nyní se přidružují do léčebných možností i jiné léky, které nemají charakter cytostatik. Jsou to především protilátky proti nádorovým buňkám. Radioterapie je používána jen ojediněle.
Transplantace kostní dřeně od dárce (příbuzného nebo nepříbuzného) není standardní metodou léčby chronické lymfatické leukemie, ale u nemocných ve velmi pokročilé fázi onemocnění by měla být vždy zvažována.

Léčba chronické lymfatické leukemie je zpravidla zahájena, když nemoc výrazně a rychle postupuje, jsou-li přítomny celkové příznaky, je-li přítomno velké zvětšení jater, sleziny a uzlin, které pak činí mechanické obtíže v dutině břišní a mezihrudí, dochází-li k poklesu červených krvinek (erytrocytů) či krevních destiček (trombocytů) nebo k extrémnímu vzestupu počtu bílých krvinek (lymfocytů) v krevním obraze.

Zdroj: http://www.linkos.cz/pacienti/info_pacienti.php