Některé příznaky šoku, jako je například snížený krevní tlak, můžeme odhalit jen pomocí lékařských přístrojů. Jiné jsou ale zjistitelné i bez nich.
Patří k nim:

• Zrychlená tepová frekvence (více než 100 tepů za minutu)
• Zrychlené dýchání (normální frekvence je okolo 14 až 17 dechů/min)
• Bledost
• Zpocená (chladná nebo teplá) pokožka
• Případná ztráta vědomí

Podle vyvolávajících příčin je rozlišováno několik druhů šoku:

• Hypovolemický (ze ztráty tekutin nebo krvácení)
• Kardiogenní (při kritickém poklesu srdečního výdeje)
• Septický (při generalizované zánětlivé odpovědi organismu na infekci spojené s nedostatečným prokrvením tkání)
• Anafylaktický (při akutním stavu vznikajícím v důsledku přecitlivělosti, alergie, k některým cizorodým látkám, alergenům)

Hypovolemický šok

Dá se popsat jako šokový stav vzniklý nedostatečným objemem krve obíhajícím v krevním řečišti. Tento stav vede ke sníženému plnění srdeční komory krví a tím k poklesu objemu krve vypuzené ze srdce do krevního oběhu při jednom stažení srdečního svalu. Pokud stav není kompenzován zvýšenou tepovou frekvencí, má za následek pokles srdečního výdeje (množství krve přečerpané srdcem za jednotku času).

K příčinám hypovolemického šoku se řadí:

• akutní krvácení (při úraze, při často nerozeznaném onemocnění jako je vřed žaludku a dvanáctníku, při výduti aorty, prasklém mimoděložní těhotenství)
• zvýšené ztráty tělesných tekutin z tělesného povrchu po tepelném nebo chemickém poranění (popálení, poleptání)
• ztráty tekutin do břišní dutiny při zánětu pobřišnice (například při prasknutí žaludečního vředu nebo akutním zánětu slinivky břišní)
• hromadění tekutin v zažívací rouře při různých onemocněních (například při akutním uzávěru tenkého nebo tlustého střeva, při infekčních zánětech žaludku a střev)
• nadměrné ztráty tekutin ledvinami (při cukrovce, nedostatečnosti nadledvin, vlivem močopudných léků – diuretik)
• zvýšený průnik tekutin z cév do mimocévního prostoru v důsledku zvýšené propustnosti cévních stěn (při absolutním nedostatku kyslíku v těle, při srdeční zástavě)
• nedostatečný příjem tekutin, často spojený s jejich zvýšenými ztrátami při těžkém průjmu a zvracení (u starých a invalidních osob, u neurologicky nemocných, u malých dětí)

Kardiogenní šok

Vzniká nedostatkem kyslíku ve tkáních, který je způsoben selháním srdeční činnosti. Srdce přestane plnit svou funkci pumpy, nebo ji plní nedostatečně, a okysličená krev není distribuována k jednotlivým orgánům.

Na vzniku se může podílet řada mechanismů:

• mechanické stlačení srdečního svalu (při přítomnosti krve v dutině osrdečníku, vzduchu v pohrudniční dutině po úrazech hrudníku)
• plicní embolie (zanesení krevní sraženiny do plicního oběhu)
• chlopenní vady
• špatná funkce chlopenní náhrady
• zhoršená funkce srdečního svalu (při srdečním infarktu, zánětu srdečního svalu)
• porucha srdečního rytmu (srdeční arytmie)

Septický šok

Septický šok je akutní selhání krevního oběhu spojené s nedostatečným prokrvením tkání. Stav je vyvolán průnikem bakterií do krevního oběhu a je typický zejména pro určité typy infekcí, vyvolaných tzv. gram – negativními bakteriemi a meningokoky (gram – negativní bakterie vykazují určité vlastnosti při barvení preparátů pro mikroskopické vyšetření). Septický šok může vyvolat nejen živý mikroorganismus, ale i mrtvé bakterie nebo dokonce jejich části (izolovaný endotoxin či peptidoglykan). Jako komplikace septického šoku následuje selhání řady orgánů (tzv. multiorgánové selhání), zejména plic a ledvin.

Anafylaktický šok

Je to akutní reakce na cizorodou látku (alergen), se kterou se nemocný již setkal. Takovou látkou mohou být některé léky, podávané opakovaně injekční formou, ale i potraviny nebo hmyzí bodnutí. Přítomnost alergenu v lidském těle může vyvolat vyplavení řady látek, které mimo jiné způsobují i změny v krevním zásobení orgánů.
Příznaky anafylaktického šoku obvykle nastupují do 30 minut od setkání s alergenem.
Výsledkem může být celkové postižení oběhového, dýchacího, zažívacího, kožního a nervového systému.

Příznaky celkové alergické reakce jsou:

• Nevolnost, slabost, kolaps až bezvědomí při poklesu krevního tlaku s příznaky oběhového selhání
• Dušnost
• Otoky
• Zvracení
• Průjem
• Zrychlený tep srdce, zrychlený dech
• Mravenčení v končetinách, promodrávání končetin
• Studený pot

Může se objevit opožděná reakce s horečkou, bolestmi kloubů, zvětšením uzlin, kopřivkami, otoky, zarudnutím, záněty periferních nervů nebo záněty cév.

Co dělat s anafylaktickým šokem

V případě výše uvedených celkových potíží je nutné okamžitě použít autoinjektor s adrenalinem. Při nepřítomnosti okamžité celkové reakce lze nejdříve rozkousat 1 - 2 tablety protialergického léku (antihistaminika). Při zhoršování stavu i po léčbě tabletou a známkách celkové alergické reakce je ale nutné použít autoinjektor s adrenalinem.
Vždy je nutné následně vyhledat lékaře. Pacient by měl být informován o způsobu použití pohotovostního balíčku a měl by mu být předveden cvičný autoinjektor, na kterém by si měl vyzkoušet aplikaci pohotovostního protišokového léku.
Sám pacient by měl o svém onemocnění informovat rodinu, přátele a spoluzaměstnance, aby mu byli schopni při náhlé reakci poskytnout pomoc. Je samozřejmé, že by pacient neměl zapomínat balíček nosit s sebou.

Šok přímo ohrožuje život

Platí, že vyžaduje urychlenou zdravotní (lékařskou) pomoc. Bez zdravotního zásahu může šok končit smrtí, proto je důležité umět ho co nejrychleji rozpoznat.
V obecném povědomí se však šok zaměňuje za psychický stav.