Páteř totiž musí být především pružná, aby odpružila nárazy při chůzi a běhu. Chrání tím před otřesy vnitřní orgány a především mozek. V této souvislosti je její zakřivení výhodou. Bylo by výhodou bez výhrady, kdyby byly jednotlivé obratle a meziobratlové ploténky po celý život udržovány ve vzájemně správném postavení pevným svalstvem. Bohužel tomu tak není.

Nejen bolest

Začíná to obvykle tak, že se jednoho rána probudíme a nemůžeme hnout krkem. Bolest nám znemožňuje do různé míry otáčení hlavy či úklony k jedné nebo oběma stranám. Svedeme to obvykle na přeležení, aniž bychom si uvědomili, že za potížemi by se mohly skrývat již existující funkční poruchy hybnosti páteře. Ztuhlost a bolest se většinou během dne zmírní a do dvou dnů obvykle zmizí. Stav se za čas opakuje, někdy se bolesti objeví po delší době sezení u počítače nebo při nezvyklém pohybu. Zkušený rehabilitační pracovník by už v této době rozpoznal, že svaly kolem krční a horní hrudní páteře jsou tužší, a místy by vyhmatal tzv. spasmy, tedy trvale stažené svaly mezi jednotlivými obratli či úseky páteře. Velice často bývají podobnými změnami postiženy trapézové svaly (svaly které jdou od krční páteře do stran směrem k ramenům). Stav obvykle doprovází naopak ochablost mezilopatkových svalů. Držení těla mívá obvykle (ne vždy) podobu „kulatých“ zad. Abychom se na svět mohli dívat hezky zpříma a nehleděli jen do země, kompenzujeme to záklonem hlavy (krční hyperlordózou). V té době máme již vážný problém. Záklon hlavy zhoršuje už tak nedobré poměry v okolí krční páteře. Přidává se bolení hlavy, závratě, hučení v uších i poruchy zraku. Vzácněji se mohou objevit i pocity dechové tísně nebo bušení srdce.

Infarkt? – Ne! „Zablokovaná“ páteř!

Funkční poruchy hybnosti páteře mohou mít i dramatické příznaky, které nejednou vedou k mylné diagnóze třeba akutní srdeční příhody nebo astmatu. K pochopení přispěje, připomeneme-li si základy stavby lidského těla. Obratle (s výjimkou prvního podpírajícího lebku, který má trochu jinou stavbu) se skládají z těla, oblouku a výběžků. Mezi jednotlivými těly jsou meziobratlové ploténky. Oblouky tvoří v průběhu celé páteře kanál, uvnitř kterého probíhá mícha. Z ní vystupují nervy vedoucí jak k okolnímu svalstvu (upínajícímu se na obratlové výběžky), tak k ostatnímu svalstvu trupu, končetin i vnitřních orgánů. Když špatným pohybem nebo postavením páteře dojde k spasmu (stahu) páteřního svalstva, mohou být stlačeny vystupující nervy. Podráždí-li se takto například nervy vedoucí do hrudníku, pak se mohou objevit bolesti na hrudi podobné bolestem při infarktu. Funguje to však i obráceně – třeba chronický zánět ve vzdálené tkáni dráždí nervy a vyvolá bolesti páteře. A navíc jakékoli podráždění zhoršuje již existující spasmus páteřního svalstva, tím může dojít i k útisku cév vedoucích do mozku a pak se přidají další potíže – bolesti hlavy, závratě, pocit na zvracení, zrakové poruchy, hučení v uších. Neurologové mají pro tento stav označení cerviko-kraniální syndrom.

A aby to bylo ještě složitější – změny v jednom úseku páteře vyvolávají změny v sousedních úsecích, jimiž se organismus snaží se stav vyrovnat do přijatelných poměrů. Ale i tyto tzv. kompenzatorní změny mívají neblahé důsledky – viz výše zmíněná kulatá záda a záklon hlavy.

Daň za pohodlí

Postižení krční páteře se týká čím dál mladších lidí. První změny lze u mnohých pozorovat již ve školním věku. Může za to nedostatek spontánního pohybu. Děti místo běhání venku s kamarády sedí u obrazovky televize nebo počítače. Jejich svalstvo, které by mělo držet páteř správně prohnutou, ochabuje a často nadměrná hmotnost spolu s nesprávnými pohybovými stereotypy dokoná dílo zkázy. Pak stačí neopatrný pohyb – škubnutí tramvaje, rychlé otočení, špatné našlápnutí a páteř v určitém úseku ztuhne – zablokuje se.

K poškození páteře může však dojít i u sportovců, kteří cvičí nesprávně. Krční páteři například vůbec nesvědčí záklony (často prováděné vleže při posilování zádového svalstva) ani cviky, při níž hlava opisuje uzavřené kruhy. Pozor i na plavání s bradou vystrčenou vysoko nad hladinu.

Nejhorší kombinací v jakémkoli věku je zarputilé cvičení netrénovaného těla bez vedení poučeným trenérem. Bohužel se stává, že pacient je vyšetřen specialistou, který správně diagnostikuje vadné držení těla a z ní vyplývající důsledky. Nemocnému se pak dostane doporučení, že by měl cvičit, ale bez konkrétního návodu. Co si chudák má počít? Většinou si vzpomene na hodiny tělesné výchovy a začne kroužit hlavou… Moc si nepomůže.

Kudy vede cesta

Pokud není stav tak vážný, aby vyžadoval na čas zklidnění a farmakologickou léčbu, pak by první kroky měly vést na rehabilitaci. Tam po vyšetření lékařem nebo zkušeným rehabilitačním pracovníkem obvykle následuje uvolnění blokád manipulací a nácvik cviků posilující i uvolňující postiženou část páteřního svalstva. Z obecných pravidel platí – jak už bylo řečeno – žádné vrtění hlavou kolem dokola, žádné záklony. Každý zdravý člověk je jiný a jeho anatomické zvláštnosti choroba ještě umocňuje, proto je nemožné poskytnout univerzální návod, jak si doma svépomocí spravit porouchanou hybnost páteře. Jediné je pro všechny postižené stejné – nestačí cvičit jednou týdně, nestačí cvičit jednou denně. Optimální je projít si naučenou a správně prováděnou sestavu dvakrát až třikrát denně – pokud možno po celý zbytek života za občasné kontroly na rehabilitaci. Zkušenosti však ukazují, že jen velice svědomití pacienti cvičí i po odeznění těch nejhorších potíží. Fňukat a polykat prášky proti bolestem je jednodušší. Jak si kdo přeje! Moc to však nefunguje.

Operace na krční páteři se v případech funkčních poruch neprovádějí. Chirurgicky se řeší jen ty problémy, kdy kostěné výrůstky utiskují míchu, nervy či cévy.

Lepší je těm nejvážnějším potížím předejít. Jednoduše se to řekne, hůře realizuje. Ti, kdo si zvykli na rozumný pohyb a dbají na správné držení těla, mají šanci si páteř uchovat ve správném zakřivení. Jako nápověda může sloužit pár následujících tipů:

• Správné sezení: Výška sedadla má být taková, aby byla kolena ohnutá do pravého uhlu a plosky nohou se opíraly o podlahu. Opíráme se celou plochou zad.
• U počítače: Dalo by se říci, že počítač je novodobý nepřítel páteře číslo jedna. Můžeme se však vyhnout těm největším nešvarům, když se k němu správně posadíme (viz výše). Lokty ohnuté do pravého úhlu držíme u těla a máme-li klávesnici správně vysoko, pak při psaní toto výchozí postavení nemusíme takřka měnit. Monitor musí být rovnou před očima – neotáčíme se za ním ani doprava ani doleva. Nejlépe, když jej sledujeme s mírně sklopenýma očima. Myš by měla být těsně vedle klávesnice (u praváků vpravo). Optimální by bylo, kdyby ležela na měkčí podložce před pravou polovinou klávesnice (u praváků) asi o 5 cm níže tak, aby při manipulaci s ní nebylo nutné zvedat loket, natož rameno. A nejdůležitější zásada práce na počítači po dvou - hodinách alespoň 15 minut přestávka na protáhnutí.
• Nošení tašek: Hlavní heslo – těžká břemena přenechat strojům – autu, vozíku (manželovi). Ale ani kabelku nenosíme na (jednom) rameni. Většinou bráníme jejímu sklouznutí tím, že vytáhneme rameno až k uchu a neptáme se páteře, co na to říká. Lepší je ucho kabely přehodit přes hrudník a optimální je donedávna módní batůžek na zádech. Ten se ale vždy nehodí. Alespoň tedy střídáme obě ramena a obě ruce.
• Péče o zrak a zuby: Správný vizus je podmínkou správného držení hlavy při sledování televize i při čtení. Jinak hmouříme oči a podvědomě hledáme výhodnější úhel pohledu. Chronické afekce v dutině ústní jsou zdrojem dráždění, které může vést k bolestem hlavy, spasmům krčního svalstva a blokádě páteře. (Kdo se sám nepřesvědčí, neuvěří – ale pak to stojí za to!!)
• Permanentní cvičení: S výjimkou hlubokého spánku lze posilovat a protahovat páteřní svalstvo neustále. I na poradě lze tlačit lopatky k sobě a stahovat hýžďové svalstvo, aniž si toho šéf všimne. Drobné úklony hlavy lze provádět i při mechanickém psaní na počítači. Stahování břišních svalů nenaruší naše řidičské schopnosti při jízdě autem Možností je nepřeberně.
• Malý polštářek pod krk by měl na lůžku nahradit velký naducaný polštář. Při spánku je důležité, aby měla páteř oporu i v místě krčního prohnutí (lordózy).
• Správné botky: Vysoké a hodně nízké podpatky nesvědčí nohám a už vůbec ne páteři. Nejdříve trpí bederní páteř a potíže mohou doputovat až k hlavě.
• Dostatek tekutin: Aby měly svaly to správné napětí, nesmí být vyschlé. Alespoň tradiční dva litry tekutin denně jsou minimální množství, které může zaručit jejich správnou hydrataci.
• Optimismus: Dobrá nálada se projeví vzpřímeným držením těla. Do země ať koukají jen škarohlídi. Ostatně rčení, které říká, že pesimistů jsou plné hřbitovy, se zakládá na pravdě. Nedávné výzkumy prokázaly, že ti, co vidí všechno černě, často sami navozují konfliktní situace a stávají se jejich oběťmi. Průměrný věk pesimisty je prý o 5 – 8 let kratší.