Pro určení diagnózy je nutný výskyt narušených denních funkcí po noci s insomnií

Narušené funkce zahrnují:

• Poruchy pozornosti
• Únavu
• Ospalost
• Nevýkonnost
• Snížení energie, iniciativnosti a motivovanosti
• Cefalgii (celková nebo lokální bolest hlavy)
• Obavy z nespavosti

Kvantitativní poruchy spánku – ztížené usínání, předčasné probouzení, časté probouzení v noci
Kvalitativní poruchy spánku – neosvěžující, povrchní, neklidný spánek

Kvalitativní poruchy spánku negativně zasahují do kvality života nemocných více než kvantitativní.

• Insomnii primární (neorganickou) nezpůsobují další psychické nebo tělesné (somatické) choroby, léky nebo drogy.
• Insomnie sekundární (somatická, organická) doprovází jiná psychická a/nebo somatická onemocnění.

Důsledky nespavosti

• Nemocní s insomnií mají 3,5 – 4,5 krát vyšší riziko nehodovosti (1,5 krát vyšší výskyt pracovních a 2,5 krát dopravních nehod a jiných zranění). Jsou více nemocní než populace, která touto poruchou netrpí, častěji navštěvují lékaře, absolvují více lékařských vyšetření, častěji jsou hospitalizováni.
• Nemocné s insomnií častěji postihují psychické poruchy, zejména deprese.
• Nemocní s insomnií častěji trpí vysokým krevním tlakem, ischemickou chorobou srdeční, cukrovkou, neurologickými poruchami, plicním onemocněním, urologickými a gastrointestinálními problémy (potíže trávicího traktu), chronickou bolestí. Starší lidé s insomnií jsou více ohroženi pády a následnými zlomeninami.

Platí zde ale i opačná souvislost. U nemocných s psychickými nebo tělesnými poruchami se častěji než u zdravých jedinců vyskytuje nespavost.

Pacienti s chronickou insomnií jsou v zaměstnání méně výkonní, mají více absencí a více pracovních úrazů. Snížená kvalita spánku vede ke snížení kvality života.

Výskyt insomnie

Podle epidemiologických studií přibližně 30 % dospělých lidí uvádělo jeden a více příznaků nespavosti – ztížené usínání, potíže s udržením spánku, předčasné probouzení či neosvěžující spánek.

Pokud je do studií zahrnuta i podmínka zhoršení funkcí nebo distres následující den, výskyt (prevalence) insomnie poklesne na 5 – 10 % populace.

Zahrneme-li do definice i délku insomnie, prevalence se dále sníží na 6 %.

Při použití strukturovaného interview ve 4 evropských zemích po začlenění kritéria narušené denní aktivity byla zjištěna insomnie u 19,1 % populace. Do diagnózy byla zahrnuta nejen primární, ale i sekundární insomnie. 28 % osob s takto zjištěnou insomnií trpělo současně psychickými poruchami a u 26 % byla v minulosti diagnostikována psychická porucha.

Ve starším věku lidé nejčastěji trpí ztíženým usínáním, předčasným ranním probouzením a pospáváním přes den. Insomnie se vyskytuje u 42 – 57 % nehospitalizovaných starších osob. Vysoký výskyt insomnie u nich souvisí se současným výskytem dalších nemocí.