Nesnášenlivost potravin může být podle gastroenterologa a nutricionisty, doc. MUDr. Pavla Kohouta, PhD., vedoucího lékaře metabolické jednotky intenzivní péče II. interní kliniky a Centra výživy Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze podmíněna imunologickou reakcí, pak se jedná o potravinovou alergii. Nesnášenlivost, v užším smyslu slova označovaná také jako intolerance, vzniká v těle jinými mechanismy. K záměně významu nesnášenlivosti někdy dochází u potravinové averze, která má v pozadí psychosomatickou reakci.

Pro vyzrávání střevní bariéry a navození tolerance k antigenům má podstatný význam, aby se buňky střevní sliznice ve správný čas setkávaly s určitými složkami potravy. V průběhu prvního roku života se tak učí střevní sliznice rozeznávat neškodné látky od nebezpečných. Přítomnost cizorodých bílkovin a dalších složek potravy přispívá k nastartování produkce enzymů, které jsou potřebné ke správnému trávení a vstřebávání živin. Navození imunotolerance střevní bariéry je významnou prevencí potravinových alergií i některých dalších onemocnění.

Správné složení dětské stravy má podle dětské gastroenteroložky MUDr. Jany Virčíkové z dětské léčebny v Karlových Varech zásadní vliv na růst a vývoj dítěte, který je v prvním roce nejrychlejší. Optimální formou výživy je kojení, avšak ani mateřské mléko plně nechrání před rozvojem alergií. Podle epidemiologických dat z poslední doby se nepotvrdil předpoklad, že pozdějším zařazením příkrmů do jídelníčku se omezí výskyt alergií. Za optimální dobu pro kojenecké příkrmy (včetně kaší) se v současnosti považuje období mezi dokončeným 4. až 6. měsícem.

Kozí mléko v dětské výživě má svou dlouhou historii. První zmínky obsahuje již biblický Starý zákon, v mnoha zemích bylo a je kozí mléko součástí tradičního kojeneckého jídelníčku (například Nový Zéland, Austrálie, Taiwan, Korea, Jižní Amerika, ale i určité oblasti Itálie, Francie a Španělska a další).

Kozí mléko obsahuje oproti kravskému nulový, nebo velmi malý podíl α-s1-kaseinu a relativně vyšší obsah β-kaseinu, což z pohledu bílkovinného složení přibližuje kozí mléko mléku mateřskému v porovnání s mlékem kravským. Potraviny s obsahem kozího mléka určené pro výživu kojenců a malých dětí jsou pro zdravé jedince bohatým zdrojem mastných kyselin, vitamínů, minerálních látek a stopových prvků. Charakteristickou vlastností kozího mléka je dobrá stravitelnost při vysokém obsahu vápníku, fosforu, draslíku a chloridů, zinku a selenu, a naopak nízkém obsahu sodíku. Kozí mléko pro dětskou výživu se upravuje a obohacuje kyselinou listovou a vitamínem B12. Tuky kozího mléka jsou podobnější tukům mateřského mléka a jsou lépe stravitelné než tuky mléka kravského.

„Kozí kaše vnímáme jako okno příležitosti pro snižování výskytu nesnášenlivosti potravin,“ říká Ing. Hana Poskočilová, autorka Kozí kaše a ředitelka společnosti GOLDIM. Mléčná složka Kozí kaše má deset až patnáctkrát nižší obsah alergenů v porovnání s kravským mlékem. Bylo prokázáno, že kozí mléko obsahuje nižší alergenní zátěž v porovnání s kravským. Za alergen kozího mléka můžeme považovat jen relativně malé množství α-s1-kaseinu, u něhož je pozorována zkřížená reakce s kravským mlékem, což však může následně navodit toleranci bílkovin kravských.

Kozí kaše lze použít jako první mléčný příkrm od dokončeného čtvrtého měsíce, optimálně při kojení. Jsou vhodné i pro děti, jejichž rodiče nebo sourozenci trpí alergiemi, a pro děti krmené hypoalergenními mléky. „Jedinou výjimkou, kdy kozí kaše nedoporučujeme, je prokázaná alergie na kravské bílkoviny,“ upozorňuje Ing. Poskočilová. Kozí kaše jsou dobře stravitelné, pomáhají při kojeneckých kolikách, změkčují stolici a upravují trávení.

„Složení kojeneckého příkrmu s optimalizovaným profilem bílkovin a sníženou náloží alergenů je chráněno užitným vzorem a je podána také přihláška patentu v ČR i SR,“ doplňuje Ing. Hana Poskočilová.

Atesty
Kozí kaše společnosti GOLDIM kladně posoudila Česká pediatrická společnosti ČLS JEP jako příkrm vhodný pro kojence a malé děti.
Kozí kaše společnosti GOLDIM splňují také všechny požadavky evropské Směrnice Komise 2006/125/ES o obilných a ostatních příkrmech pro kojence.