Riziko krátkozrakosti (myopie) u dětí snižuje pobyt při hře venku. Odborníci z Cambridgeské univerzity došli k závěru, že každá hodina týdně strávená navíc při venkovní hře redukuje riziko myopie o dvě procenta. Hlavní podíl na tom má zřejmě vystavení dennímu světlu a příležitost zaměřovat zrak na vzdálené objekty.
Vědci porovnali výsledky osmi dřívějších studií, jejichž účastníky bylo 10.000 dětí a dospívajících osob. Vyplynulo z nich, že krátkozraké děti jsou venku v průměru o 3,7 hodin méně než ty s normálním zrakem nebo než ty dalekozraké.
Tým doktora Justina Sherwina si ale není jistý, co přesně je příčinou. Vědci totiž předpokládali, že děti, které si hrají častěji venku, také tráví méně času čtením nebo hraním počítačových her, tedy aktivitami, které mohou zrak kazit. Žádný z osmi srovnávaných výzkumů ale podobný vztah neprokázal. Sherwin řekl, že je třeba provést další studie a vzít v nich v potaz vystavení přirozenému světlu nebo fyzickou aktivitu.
Lidé trpící myopií vidí vzdálené předměty rozmazaně, ty blízké jasně. V Británii nebo v USA jí nyní trpí mnohem víc lidí než před třiceti až čtyřiceti lety. V Británii jsou krátkozraká téměř dvě procenta dětí ve věku mezi pěti a sedmi lety. V některých částech Asie je to až 80 procent populace.
Podle optometričky Susan Blakeneyové se normálně děti rodí jako dalekozraké. S růstem se zrak srovnává a než se růst zastaví, zrak je dokonalý. „Jestliže není dítě při narození dostatečně dalekozraké, pak se při přirozené úpravě norma překročí a dítě skončí jako krátkozraké. Stává se to většinou zhruba v pubertě,“ řekla Blakeneyová.
Vložit komentář