Jíst zdravou stravu pro vás může být dobré, ale v některých rozvojových zemích tím může neúmyslně štíhlet i ekonomika. Zjistili to britští vědci v nové studii, kterou zveřejnil časopis Lancet. Vědci vytvořili model toho, co by se stalo, kdyby lidé ve Velké Británii a Brazílii začali jíst zdravěji tak, jak to doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO), tedy zařadili do jídelníčku víc ovoce a zeleniny a ubrali maso a mléčné výrobky.
V Británii by podle odhadů odborníků napravení špatných stravovacích návyků mohlo zabránit téměř 70.000 předčasných úmrtí na nemoci, jako jsou srdeční choroby a rakovina. Teoreticky by to také každý rok ušetřilo zdravotnímu systému 20 miliard liber (téměř 577 miliard korun).
V Brazílii ovšem není počet nemocí spojených se špatnou stravou tak vysoký jako v Británii. Proto by Brazilci získali jen relativně málo zdravotních výhod, zatímco jejich ekonomika by mohla přijít o miliony.
„Nenaznačujeme, že by lidé neměli jíst zdravě,“ řekl jeden z autorů studie, profesor Richard Smith z Londýnské školy hygieny a tropického lékařství. „Snažíme se jen poukázat na to, že zdravější strava může mít nezamýšlené důsledky.“
Spolu s kolegy uvedl, že pokud by se Brazílie a západní země rozhodly přijmout vegetariánštější stravu, pak by na mase závislá brazilská ekonomika mohla přijít o 815 milionů dolarů (14,5 miliardy korun). „V ideálním světě bychom všichni měli perfektní stravu,“ řekl Smith. „Ale je také žádoucí, aby měli všichni práci,“ dodal.
Podle Roberta Beagleholeho z Aucklandské univerzity, který se na studii nepodílel, by jednou mohla najít řešení věda. „Odpovědí by mohlo být vyšlechtění zdravějších krav a prasat,“ uvedl.
Ovšem jak dodává Smith, odborníci by neměli předpokládat, že nutriční rady – i kdyby je lidé vyslyšeli – automaticky zlepší jejich zdraví. „Můžete lidem říct, aby kupovali méně masa, a oni si možná místo něj koupí banány,“ řekl. „Ale taky si můžou koupit víc piva a vína.“
Vložit komentář