Annie Brittonová a Martin Shipley z britské vysoké školy University College London ovšem podle AP upozorňují, že sama nuda asi nezabíjí. Může ale ukazovat na další rizikové faktory, jako je pití, kouření a braní drog, nebo k nim vést.

Brittonová a Shipley analyzovali dotazníky, které v letech 1985 až 1988 vyplnilo přes 7500 londýnských státních zaměstnanců, jimž bylo tehdy 35 až 55 let. Měli odpovědět na otázku, zda se v předešlém měsíci v práci nudili.

Při zkoumání případů těch ze vzorku, kteří do loňského dubna zemřeli, vědci zjistili, že úmrtnost na srdeční choroby byla u těch, kdo přiznali nudu, dvaapůlkrát vyšší než u ostatních. Rozdíl byl menší, když se vzaly v úvahu další potenciálně rizikové faktory jako úroveň fyzické aktivity.

Další experti řekli, že i když je tento průzkum předběžný, souvislost mezi nudou a většími srdečními problémy je možná, ne-li dokonce přímá.

„Ten, kdo se nudí, nemusí cítit motivaci k tomu, aby řádně jedl, cvičil a žil zdravým životním stylem. To ho vystavuje zvýšenému riziku kardiovaskulární příhody,“ řekl Christopher Cannon z Harvardovy univerzity ve Spojených státech.

Podle dalších vědců může být nuda stejně nebezpečná jako stres.
„Nuda není neškodná,“ řekla Sandi Mannová z University of Central Lancashire v anglickém Prestonu. Podle ní nuda souvisí s potlačováním hněvu, které může zvyšovat krevní tlak a snižovat přirozenou imunitu organismu. „Lidé, kteří se nudí, mají také sklon k tomu, aby víc jedli a pili, a pravděpodobně nejedí mrkev nebo celerové tyčinky,“ řekla Mannová.
Dodala ale, že starosti by si měli dělat jen ti, kdo se nudí chronicky, protože „občas se nudí každý“.