Soustředěným pozorováním obrazovek lidé nevědomky snižují častost mrkání a oči se málo zvlhčují. Lékaři mluví také o syndromu kancelářského oka. Pro správné zvlhčení očního povrchu je potřeba sedm až osm mrknutí za minutu, při soustředěném sledování monitoru mrká člověk čtyři až šestkrát za minutu. Slzy se neroztírají se správnou frekvencí, nechráněný povrch oka je déle vystaven vnějším vlivům a rohovkové buňky se narušují.

Druhá nová skupina, která rozšiřuje dosavadní spektrum pacientů, jsou lidé po operacích na odstranění dioptrických vad. Po přechodnou dobu je u nich částečně ovlivněna funkce rohovky, tím i slzného filmu.

Syndrom suchého oka jako nemoc bývá spojen s celkovou suchostí sliznic, bývá i příznakem nedostatku vitaminu A. V této závažné podobě postihuje zhruba pět procent pacientů. Občasnými obtížemi ale někdy v životě trpěl každý člověk, léčbu potřebuje zhruba čtvrtina. „Suché oko by určitě nemělo zůstat nerozpoznáno, podceněno či neadekvátně léčeno,“ upozornil lékař.

Obtíž může mít i další příčiny, vedle narůstajícího věku mohou stav oka zhoršit záněty, změny hormonálních hladin a některé léky, například na srdce, tlak, alergie a depresi. Velmi častou příčinou je nedovíravost oka, dá se vyřešit operací. Lidé se suchým okem mohou nosit kontaktní čočky, sledovat televizi a koupat se v bazénu. Neměli by kouřit.

Vznik onemocnění souvisí se systémem tvorby slz. Pohyby víček se na oku roztírá slzný film ze tří hlavních vrstev – vnitřní bílkovinné, vodné a zevní tukové, tu vylučují na povrch oka speciální žlázy na okrajích víček.

Asi v 80 procent případů je hlavní příčinou suchého oka narušení tukové vrstvy slzného filmu. Tato složka upravuje povrchové napětí, při správné funkci slzy neskapávají a udrží se na povrchu oka. Porucha tukové složky se projeví hlavně po ránu, porucha vodné složky během dne a večer. Při vyšetření proto lékař zjišťuje i průběh obtíží během dne a podle toho volí léčbu, buď čistě vodní preparáty, nebo kapky řešící problém tukové vrstvy.