Nejvíce růstového hormonu se tvoří asi dvě hodiny po usnutí, ideálně mezi 23:00 až 24:00. Načasovat odchod do postele je proto vhodné mezi 21:00 až 22:00. Pokud jde člověk spát později, rozladí si biologické hodiny, které mají zásadní vliv na tvorbu růstového hormonu.

Spánek se skládá z několika částí. První fáze lehkého spánku, kdy se oči pod víčky pohybují, nastává asi dvě hodiny po usnutí. V další fázi pohyb očí ustává, tělo se ochlazuje, srdce bije klidněji a klesá krevní tlak. Asi po dvaceti minutách se člověk dostává do fáze hlubokého spánku, kdy stoupá tvorba růstového hormonu. Fáze trvá asi dvě hodiny. Poté se vrací mělký REM spánek s rychlými pohyby očí. Zdají se sny, mozek je aktivní jako ve dne a tělo je uvolněné. Obě fáze se několikrát za noc střídají.

V prvním období života do dvou let věku je rychlost vývoje nejvyšší. Plod vyroste z jedné buňky do 50 centimetrů. Do roka vyroste dítě asi o 25 centimetrů. Ve dvou letech dosáhne zhruba 50 procent předpokládané dospělé výšky. Pak se až do počátku puberty, což je u dívek do poloviny jedenáctého roku a u chlapců zhruba do 12,5 let, se růstová rychlost zpomaluje. Ve třech letech dítě vyroste v průměru osm centimetrů za rok, v posledním roce před nástupem puberty jen pět centimetrů za rok.

Dospívání trvá čtyři až pět let, je charakterizováno pubertálním růstovým výšvihem, který vrcholí v roce před dosažením plné pohlavní zralosti. V roce s nejvyšší pubertální růstovou rychlostí vyroste dívka průměrně devět centimetrů za rok, chlapec deset centimetrů za rok. U dívek končí růst přibližně v 15 letech, u chlapců v 17 až 18 letech.

Pokud dítě trpí nespavostí, případně je dlouho do noci vzhůru, může mít problémy s tvorbou a uvolňováním růstového hormonu. Proto je nutné, aby děti, které jsou ještě ve vývinu, chodily do postele včas a pravidelně, upozorňují odborníci.