Rozhovor s MUDr. Oldřichem Šottnerem

z Gynekologicko porodnické kliniky 1. LF Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Na Bulovce o diagnóze hyperaktivní močový měchýř.

Pane doktore, podle čeho se dá hlavně usuzovat, že právě nás zřejmě postihla diagnóza hyperaktivní močový měchýř (OAB)?

Vedoucím příznakem OAB je urgence. Je to pocit úplně odlišný od normálního nucení na močení, který vás nutí zpravidla okamžitě vyhledat toaletu. Urgence přichází zcela nepředvídatelně i při minimální náplni močového měchýře. Při urgenci může, ale nemusí, až u 50 % pacientů dojít k inkontinenci. Člověka tolik netrápí samotná urgence jako strach z nevypočitatelné urgence.

Koho syndrom hyperaktivního měchýře postihuje? Názor, že se jedná o onemocnění pouze starších lidí, je podle všeho mylný …

Klasická poučka je taková, která říká: hyperaktivní močový měchýř je chorobou starších lidí. Do jisté míry to pravda je, ale do jisté míry také ne. Výskyt syndromu hyperaktivního měchýře je největší ve vyšších věkových partiích populace, ale můžeme najít pacienta nebo pacientku, která bude mít velmi silné obtíže již třeba ve druhé dekádě svého života. A ve třetí, ve čtvrté, je to již situace zcela běžná. To znamená, že rozhodně není pravda, že by jenom staří lidé měli hyperaktivní měchýř, ale i lidé, kteří jsou v produktivním věku, mohou touto chorobou být souženi.

Asi každého – jako první, nikoli nejlepší pomoc – napadne, přestanu pít větší množství tekutin. S tím jsou pak ale spojeny zřejmě další problémy?

To je nejčastější přirozená reakce snad každého, když chodí často na toaletu, tak že se rozhodne pít méně. Tady nastává takový začarovaný kruh, situace se naopak ještě zhoršuje. Tím, jak je měchýř zásobován menším a menším množstvím moči, se snižuje jeho kapacita a zvyšuje jeho dráždivost vůči byť jen velmi malému množství moči. Striktní omezování pití je proto naprosto nevhodné a stav pacientů zhoršuje. Na druhou stranu, pokud někdo bude denně popíjet pět litrů vody a nebude nijak fyzicky pracovat, že by vypotil nadměrné množství potu, tak samozřejmě bude třeba snížit množství přijímaných tekutin. To je ale spíše rarita a extrémní situace. U většiny lidí, kteří pijí normálně, není třeba – ba právě naopak – snižovat pitný režim.

Na koho se nejlépe obrátit s podezřením na OAB?

Myslím si, že v první linii je jistě dobré se svěřit svému rodinnému lékaři nebo svému gynekologovi, a ten může často nabídnout dokonalou léčbu, která se třeba skládá z režimových opatření, eventuelně i z některých farmakoterapeutických postupů. Pochopitelně další alternativou je vyhledání specializovaných urologických a uro-gynekologických a poraden, které jsou zřizovány při některých větších gynekologických odděleních či klinikách.

Jasně a zřetelně, dá se syndrom hyperaktivního močového měchýře léčit a vyléčit?

Každopádně se dá léčit velmi úspěšně. Pokud si vyléčení představujeme tak, že podáme jednu tabletku a druhý den je člověk zdráv, odpověď pak zní – vyléčit se nedá. Pokud ale pacient dodržuje režimová opatření, pracuje na sobě tak, aby vypustil nežádoucí vzorce chování, například co se týče příjmu tekutin, příjmu nevhodných druhů tekutin (káva, čaj, alkohol), dá se zaléčit tak, že obtíže vůbec nebude mít. To znamená syndrom hyperaktivního měchýře je léčitelný a to velmi snadno.

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.