V hlavní roli cholesterol

S cholesterolem je to skutečně jako s filmovou hvězdou, hrající na plátně prim. Za jeho „výkonem“ — aterosklerózou se však skrývá „práce“ mnoha dalších faktorů.

Jako v show businessu s vystoupením pomáhají scénáristé, režiséři, technici či kompars, v případě lidského metabolismu připraví půdu pro účinkování cholesterolu genetické dispozice, zvýšený krevní tlak, obezita, onemocnění (například diabetes mellitus), špatné stravovací návyky, málo pohybu a některé zlozvyky – třeba kouření. Nejbližšími spolupracovníky jsou však další tuky.

Metabolismus tuků

Cholesterol je velice důležitá látka tvořící součást všech živočišných buněk. V těle se z něj tvoří některé hormony (tzv. steroidní) a žlučové kyseliny. Většinu cholesterolu si organismus vytváří sám, především v játrech, a jen malá část pochází z potravy. V krvi nekoluje samotný cholesterol, ale navázaný na speciální bílkovinné komplexy. Proto rozlišujeme LDL – cholesterol (low density cholesterol, tedy komplex o nízké hustotě, který má hodně tuku a málo bílkovin) – zlý cholesterol se špatným účinkem na cévy a HDL – cholesterol (high density cholesterol, komplex o vysoké hustotě, jenž má hodně bílkovin a málo tuků) – hodný cholesterol chránící cévy.

Kromě cholesterolu koluje v krvi mnoho typů dalších tuků (lipidů), například fosfolipidy, triacylglyceroly, mastné kyseliny s různým vlivem na stav cév. Tuky v těle nejsou neměnné, ale jsou zapojené do vyváženého metabolismu. Když se jejich přeměna odchýlí určitým směrem, pak odborníci hovoří o poruše lipidového metabolismu. Takových poruch zná dnešní medicína mnoho, ale z klinického hlediska je významnějších zhruba patnáct. Ne všechny jsou pro cévy stejně zhoubné. Jedním z hlavních kritérií rizika ohrožení cév je právě zvýšená hladina špatného LDL – cholesterolu v krvi.

Optimální hladina celkového cholesterolu (HDL + LDL) by neměla převýšit 5,1 mmol/l (z odběru krve nalačno tj. 12 – 16 hodin po posledním jídle). Rozmezí od 5,2 mmol/l až po 6,1 mmol/l je označováno jako hraniční a hodnoty nad 6,1 mmol/l jako vysoce rizikové.
V mladším věku jsou pravidelné kontroly cholesterolu nutné jen u těch, u nichž se v rodině vyskytuje těžší forma poruchy lipidového metabolismu (tzv. familiární hypercholesterolémie). U těchto děti se začíná s kontrolami již v předškolním věku.
Každý muž mezi 35 – 40 lety by měl znát svoji hladinu cholesterolu a po 40. narozeninách by si ji měl dát kontrolovat přibližně jednou za 1 – 2 roky. Cévy žen jsou až do klimakteria chráněny estrogeny (u nekuřaček). Kuřačky od 35 let a ostatní ženy nad 45 let by si měly dát vyšetřit cholesterol alespoň jednou za 2 – 3 roky. Jakmile se zjistí, že hodnoty jsou zvýšené, kontroly by měly být po dohodě s lékařem častější.

Čím cholesterol škodí aneb jak vzniká ateroskleróza

LDL cholesterol se usazuje ve stěnách cév nejprve v podobě tukových proužků, do nichž pozvolna prorůstá vazivo a usazují se vápenné soli. Současně dochází k poškození výstelky cév, které „přitahuje“ krevní destičky a vzniká i krevní sraženina (trombus). Popsaný děj představuje vývoj tzv. aterosklerotického plátu, který ohrožuje zdraví i život minimálně dvojím způsobem. Jednak zužuje průsvit cév, a tím omezuje průtok krve. Dalším rizikem je „prasknutí“ aterosklerotického plátu – to znamená, že se celý plát, nebo jeho část se doslova utrhne. To může poškodit cévu natolik, že dojde ke krvácení. Utržený plát pak může zcela ucpat cévu kdekoli v jejím dalším průběhu a vyvolat stav, kterému říkáme infarkt. Oblast, kterou postižená céva zásobovala kyslíkem a živinami, pomalu odumírá. Jedná-li se o věnčitou srdeční tepnu – jde o infarkt myokardu, v centrálním nervstvu pak mluvíme o mozkové mrtvici, ale v podstatě může postihnout jakýkoli orgán.

Ateroskleróza nebolí a infarkt může být jejím prvním příznakem. Někdy se objeví varovné signály způsobené tím, že zúžená céva stačí zásobovat příslušnou oblast v klidovém stavu, ale již ne při námaze. Například bolest v končetině při rychlé chůzi – claudicatio intemitens, bolest na hrudi při rozčílení či námaze– angina pectoris, závratě a bolesti hlavy v určité poloze či vypětí – tranzitorní ischemická ataka (TIA).

Nikdy není pozdě

Nejdůležitějším léčebným i preventivním opatřením je udržet hladinu LDL – cholesterolu na co nejnižší úrovni. To platí dvojnásob, jsou-li přítomny alespoň dva z dalších rizikových faktorů, mezi něž patří:

  • Kouření cigaret

  • Hypertenze (zvýšený krevní tlak)

  • Diabetes mellitus

  • Obezita

  • Mužské pohlaví a ženy po menopauze

  • Časný výskyt aterosklerózy a jejích následků u pokrevních příbuzných

Léčba spočívá v dietních opatřeních a změně životního stylu. U těžších poruch lipidového metabolismu bývá však kromě toho nutná i farmakologická léčba.

Dieta:
Snahou je snížit obsah tuku ve stravě, zcela vyloučit tuky živočišného původu a nahradit je rostlinnými.

Zakázané potraviny

  • Sádlo, máslo, tučné maso a veškeré uzeniny

  • Šlehačka a tučné mléčné výrobky (pozor i na některé sýry!), moučníky

  • Tučné ryby

Doporučené potraviny

  • Zeleninové saláty s trochou rostlinného oleje

  • Ovoce a zelenina nejlépe v syrovém stavu

  • Bílé libové maso (drůbež a netučné ryby)

TIPY

  • Velice vhodné je jíst ovoce obsahující rozpustnou vlákninu (například jablka). Ta totiž zabraňuje vstřebávání nežádoucích tuků ze střeva a pomáhá udržovat cholesterol v rozumné výši.

  • V posledních letech se objevují názory, že kvalitní červené víno má ochranný vliv na cévy. Jedna sklenka jistě. Avšak větší množství alkoholu rozvoj aterosklerózy podporuje.

  • Důležitý je i způsob úpravy pokrmů. Vhodné je dušení na malém množství rostlinného tuku, vaření a grilování (bez tuku). Vyhýbáme se smažení, fritování a pečení na živočišných tucích.

Životní styl
Pro lidi se zvýšenou hladinou cholesterolu by měl platit přísný zákaz kouření.
Tělesný pohyb zvyšuje hladinu HDL – cholesterolu, který cévy „chrání“ a navíc je nejlepší léčbou obezity. Není nutné chodit každý den do posilovny. Tento typ cvičení navíc vůbec není vhodný pro lidi, jimž hrozí srdečně cévní onemocnění. Lepší je rychlá chůze, jízda na kole, plavání, tanec, chůze do schodů, vyjížďka na běžkách, běh.
Lidé, kteří do čtyřiceti let necvičili, by se však měli poradit o vhodnosti fyzické aktivity s lékařem. Začátky by měly být pozvolné, například začít s 20 minutami rychlejší chůze dvakrát týdně a postupně zátěž zvyšovat až na 40 minut třikrát až pětkrát týdně. Optimální je najít si takový pohyb, který baví, který člověk provozuje s radostí.

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.