Vědci stále neznají příčiny koktavosti, částečně je i dědičná

Odborníci stále nevědí, co způsobuje koktavost. Poruchou plynulosti řeči trpí zhruba jedno až dvě procenta populace. Vědci zatím přišli na to, že jde o neurologickou poruchu, na kterou má v pozdějších stádiích velký vliv také psychika. Nelze nijak odhadnout, u koho se objeví, u dětí, v jejichž rodinách se koktavost dříve vyskytla, je ale pravděpodobnost mnohem vyšší, řekl v Brně profesor Luc de Nil z kanadské Univerzity Toronto.

„Děti začínají koktat nejčastěji mezi druhým až šestým rokem. Zhruba 50 až 70 procent z nich se může vyléčit už během prvních dvou let po objevení koktavosti. V dalším průběhu vývoje dítěte se z toho stává stále více psychologický problém. Děti se snaží komunikaci vyhýbat a osvojují si zvláštní způsoby chování,“ řekl Nil.
Koktavost nepostihuje jenom řeč, ale i celou psychiku člověka. Pro koktající je jakákoliv komunikace velmi stresující, mnohdy se nejsou schopni ani představit. Mnohé postižené děti mají podle lékařů problémy se zařazením do kolektivu, jsou zdrojem posměchu a mnohdy i šikany. Dospělí hledají hůře uplatnění na trhu práce.
Podle Nila dříve lékaři předpokládali, že koktání může vznikat v důsledku stresu v rodině, ve škole či práci. Rovněž rodiče se často domnívali, že na koktání svého dítěte nemají upozorňovat, protože to může situaci ještě zhoršit a porucha sama odezní.
„Poslední studie ale ukazují, že tomu tak není. Samozřejmě, že pokud se dětem od počátku říká, že by neměly koktat, nebo jsou za to dokonce trestány, může tento stres koktání ještě zhoršit. Rodiče by ale tento problém určitě neměli ignorovat, měli by o tom s dětmi naopak co nejvíce hovořit a co nejdříve vyhledat odbornou pomoc,“ řekl Nil.
Stres hraje v pozdějších fázích vývoje koktavosti velikou roli. Podle logopeda Petra Staníčka například děti postižené touto poruchou přestávají koktat, když zpívají, rytmicky vytleskávají slova, nebo když hovoří s jinými dětmi či zvířaty. Také dospělí mají tendence koktat více v psychicky vypjatých situacích.
Léčba koktavosti je nejúspěšnější právě u malých dětí. „Když se lidé učí mluvit plynuleji, je to podobné, jako když se učí cizí jazyk. U malých dětí je to velmi spontánní, neuvědomují si, že je někdo učí. Proto je důležité s nimi začít co nejdříve,“ řekl Nil. V pozdějším věku musejí pacienti vyvinout mnohem větší úsilí a odhodlání, někteří z nich se koktání nezbaví nikdy.

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.