Virové hepatitidy

Nevýznamnějšími mezi nimi jsou virové záněty jater, virové hepatitidy (infekční žloutenky).
Akutní virové hepatitidy jsou nejčastějšími jaterními onemocněními v celosvětovém měřítku a vedou k 1-2 milionům úmrtí ročně. U některých typů je možný i chronický průběh – onemocnění trvá déle než půl roku a projevuje se jako chronická hepatitida, jaterní cirhóza (tvrdnutí jater) či rakovina jater.

Následkem chronických forem onemocnění umírá ročně dalších několik milionů osob. V současnosti je známo šest virů, které vyvolávají virové hepatitidy. Rozeznáváme proto virovou hepatitidu A, B, C, D, E a G. V České republice se běžně vyskytují pouze virové hepatitidy A, B a C. Virová hepatitida A nepřechází do chronicity, virové hepatitidy B a C ano, proto jde o mnohem závažnější onemocnění. Proti hepatitidě C navíc neexistuje preventivní očkování.

Virová hepatitida C (HCV)

Virový zánět jater typu C může dlouho probíhat skrytě a pacient může mít pouze nespecifické příznaky jako jsou únava, přechodná ztráta chuti k jídlu, svědění kůže, pocit napětí v pravém podžebří a trávicí obtíže. Žlutavé zabarvení kůže se nemusí vůbec objevit.

Podle kvalifikovaných odhadů jsou asi 3 % světové populace infikována virem hepatitidy C. V absolutních číslech to je více než 180 milionů nemocných, přičemž zhruba 4 miliony žijí v USA, 5 milionů v západní Evropě a 2 miliony v Japonsku. Infekce je nejčastější v Africe, Jižní Americe a jihovýchodní Asii, kde je pravděpodobně infikováno 10 až 20 % populace, místy i více. V Evropě je nejvyšší výskyt onemocnění ve Středozemí (v průměru 1 až 3 %, lokálně však mnohem vyšší, například na Sicílii více než 10 %).

Vzhledem k tomu, že neexistuje účinné očkování, je chronická hepatitida C problémem nejen rozvojových, ale i rozvinutých zemí světa. Jenom ve Spojených státech je ročně diagnostikováno zhruba 25 tisíc nových infekcí hepatitidou C a 8 až 10 tisíc úmrtí na důsledky infekce, která přešla do chronického stadia.
Počet hlášených případů akutních a nově zjištěných chronických hepatitid C v České republice rok od roku narůstá, od 158 případů nově diagnostikovaných infekcí HCV v roce 1993 až po 846 případů v roce 2003. Skutečná čísla však budou výrazně vyšší, protože naprostá většina onemocnění probíhá bezpříznakově, a proto uniká pozornosti. Česká republika přesto patří mezi státy s relativně nízkým výskytem hepatitidy C. Podle výsledků sérologických přehledů z roku 2001 jsou chronicky infikovány jen 0,2 % naší populace, tedy každý 500. občan naší republiky je postižen touto infekcí.

Před rokem 1992, kdy bylo zavedeno rutinní testování dárců krve, se většina osob infikovala transfuzemi krve či krevních derivátů. To platí především pro hemofiliky (pacienty s vrozenou poruchou krevní srážlivosti) a pacienty na hemodialýzách (umělých ledvinách). V současnosti jsou nejohroženější skupinou jednoznačně injekční uživatelé drog, kteří si navzájem půjčují injekční stříkačky a jehly. Rizikové aktivity představují i tetování a piercing, pokud nejsou prováděny v náležitých hygienických podmínkách. Možný je i přenos infekce sexuálním stykem, ale je mnohem méně častý než u hepatitidy B. Společné sdílení předmětů, které mohou být kontaminovány krví, jako jsou zubní kartáčky, holicí strojky apod., představuje další možnou cestu přenosu infekce. Zatím nejsou žádné důkazy o možném přenosu infekce HCV líbáním, objímáním, kýcháním, kašláním, vodou, potravinami, společným nádobím nebo sklenicemi nebo jinými podobnými způsoby, které nejsou provázeny kontaktem s krví. Přenos infekce HCV z člověka na člověka je obecně mnohem obtížnější než je tomu u virové hepatitidy typu B. O chronické hepatitidě C mluvíme tehdy, pokud trvají projevy onemocnění déle než půl roku. K čemuž dochází podle odhadů v 40 až 100 % případů v závislosti na věku, způsobu přenosu infekce, velikosti infekční dávky a řadě dalších faktorů.

Léčba virové hepatitidy C

Virová hepatitida C bývá rozpoznána v akutním stadiu jen velmi zřídka. Léčba pak probíhá za hospitalizace na infekčních odděleních a klinikách a spočívá ve fyzickém a psychickém zklidnění pacienta, dietě a podávání podpůrných léků.
Úspěšnost léčby chronické hepatitidy C se hodnotí podle trvalého vymizení viru z krve. Během uplynulého desetiletí vzrostla účinnost léčby z původních 5 % na současných 50 až 80 %. Tohoto výborného léčebného úspěchu je dosahováno při použití kombinace speciálního tzv. pegylovaného interferonu, který se podává jednou týdně formou podkožní injekce, a ribavirinu, který je ve formě tablet nebo kapslí. Délky léčby je  24 až 48 týdnů podle typu infekce. Terapie je ambulantní a je většinou pacientů snášena uspokojivě, i když některé nežádoucí projevy léčby se objevují relativně často a mohou být někdy nepříjemné. Bezvadná spolupráce pacienta s lékařem je během léčby nezbytná a týká se zejména nutnosti pravidelných kontrol u lékaře specializovaného na léčbu jaterních chorob – hepatologa.

Potřebujete-li se poradit

Pro všechny, kteří mají konkrétní dotaz či obavy, existuje anonymní a bezplatná linka: 800 33 11 22, která je v provozuje každý všední den od 8 do 16 hodin.
Informace lze získat také na internetové stránce www.zloutenka-c.cz.

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.