Díky asistované reprodukci se u nás narodí přibližně čtyři procenta dětí. Význam umělého oplodnění bohužel neustále roste. Počet neplodných párů v České republice se dnes odhaduje na 20 až 25 procent. Lékaři z reprodukčních center naštěstí dokáží pomoci až 95 procentům z nich. V osmdesátých letech se díky umělému oplodnění narodila zhruba desítka dětí. V roce 2012 už to bylo pět tisíc. „Před šesti lety podstoupily neplodné páry 17 682 léčebných cyklů. V loňském roce už to bylo 25 601 cyklů. Pokud se tendence umělých oplodnění bude stále zvyšovat, mohla by za zhruba 15 až 20 let být polovina z narozených dětí uměle počata,“ upozornil David Rumpík, ředitel Kliniky reprodukční medicíny a gynekologie ve Zlíně.

Neplodnost je definována jako neschopnost otěhotnět po jednom roce pravidelného nechráněného styku. „Zatímco v minulosti se s neplodností potýkaly spíše ženy, v posledních zhruba pěti letech se příčina neschopnosti počít vyrovnává mezi obě pohlaví. Za neplodnost páru je zodpovědný asi ve 40 procentech muž a ve 40 procentech případů žena. Neplodnost zbývajících 20 procent párů je způsobena kombinací faktorů u obou partnerů,“ řekl David Rumpík.

Mezi nejčastější příčiny neplodnosti páru patří nekvalitní spermie nebo jejich malé množství. Zatímco před 15 lety byla norma 80 milionů spermií v jednom mililitru, dnes je to 15 milionů. „Důvod poklesu počtu spermií a snížení jejich pohyblivosti není možné jednoznačně určit. Podílejí se na tom veškeré civilizační faktory, jako je životní styl, životní prostředí, stres, kouření, ale i prodělané nemoci v dětství. Pokud by pokles pokračoval stejným tempem jako doposud, je velmi pravděpodobné, že v roce 2065 už muži nebudou mít žádné spermie,“ uvedl David Rumpík.

Problémem je i zvyšující se věk budoucích matek. Zatímco v sedmdesátých letech rodily ženy průměrně ve věku nad dvacet let, v současnosti je to až po třicítce. „Mnoho bezdětných žen, které se díky kariéře, profesi nebo proto, že nemají partnera, blíží ke 40. roku. Umělé oplodnění je pro ně jedna z posledních možností, jak mít vlastní dítě. Zároveň se stále více žen rozhodne pro zamražení vajíček. Protože v pozdějším věku by se mohlo stát, že vajíčka už mít nebudou,“ vysvětlil David Rumpík.

Kryobanku, v níž se vajíčka zamrazují, však nevyužívají pouze ženy. Zamrazit je totiž možné také spermie. Banky určené k uchování biologického materiálu jsou v republice pouze tři a kvůli rostoucímu zájmu stále rozšiřují kapacitu. Jen zlínská kryobanka od roku 2001 navýšila počet nádob, ve kterých se biologický materiál uchovává, z jedné na dvacet. „Kapacita kryobanky je pět tisíc a je možné ji kdykoli navýšit. V současné době je v naší kryobance uchováno 1700 embryí, 480 vajíček a 2140 dávek spermií. Skladujeme je v tekutém dusíku o teplotě minus 197 stupňů Celsia. Vydrží do doby, než si je majitelé znovu odeberou. Uchování zmražených buněk stojí 4000 korun na první rok a pak 1200 korun za každý další rok prodloužení uchování.