Zimní měsíce obvykle přinášejí zvýšený výskyt respiračních onemocnění. Studený a suchý vzduch často dráždí sliznice, snižuje přirozenou obranyschopnost dýchacích cest a usnadňuje průnik virů i bakterií. Jak tedy své dýchací cesty co nejlépe chránit?
Zimní období je typické nejen nízkými teplotami, ale pravidelně se v něm můžeme setkat i s přetopenými interiéry, kde bývá vzduch velmi suchý. To má pak mnohdy vliv na správné fungování dýchacího systému. Při dýchání suchého vzduchu se sliznice má tendenci vysušovat a přirozený samočisticí mechanismus dýchacích cest se pak zpomaluje. Viry a bakterie se v důsledku toho snáze na sliznici zachytí a mohou způsobit infekci. „Základem je dýchat v zimě především nosem. Nosní dutina dokáže vzduch přirozeně ohřát, zvlhčit a částečně jej také vyčistit,“ vysvětluje PharmDr. Ivana Lánová, odborná konzultantka lékáren BENU.
Jak pečovat o dýchací cesty v zimním období?
Správná péče o nosní dutiny pomáhá minimalizovat riziko podráždění a infekcí. Díky několika jednoduchým opatřením je možné podpořit přirozenou očistu dýchacích cest, udržovat sliznice vlhké a podpořit celkovou odolnost organismu. Proto je doporučováno:
- Udržovat přiměřenou vlhkost vzduchu v interiéru. Pomoci může zvlhčovač nebo nádoba s vodou na topení.
- Větrat pravidelně, ale krátce. I v zimě je důležité vyměnit vydýchaný vzduch, avšak jen krátce, aby nedošlo k prochladnutí.
- ýchat nosem, a to i při fyzické aktivitě. Pokud to nejde, lze použít přes ústa šátek nebo jinou ochranu, která vzduch částečně ohřeje a zvlhčí.
- Dbát na dostatek tekutin i pestrou a vyváženou stravu.
- Omezit kontakt s nemocnými. Viry se snadno šíří v uzavřených prostorách, proto je vhodné vyhýbat se přelidněným místům.
Hygienu nosních dutin můžeme podpořit i s pomocí mořské vody. Pravidelné používání některé z volně prodejných izotonických mořských vod jemně hydratuje a čistí nosní sliznice, což také pomáhá předcházet infekcím a jejímu podráždění. Hypertonická mořská voda je vhodná při ucpaném nosu nebo silné rýmě.
Volně prodejné mořské vody jsou zpravidla šetrné k nosní sliznici, nejsou návykové a jejich izotonické formy lze obvykle užívat dlouhodobě. Bývají proto využívání jako doplněk k léčbě rýmy.
Když už rýma přijde
Rýma může mít různý původ, většinou se jedná o virový zánět nosní sliznice, který obvykle odezní během několika dní. Rýma způsobená viry je pravidelně doprovázena hojným výtokem z nosu, který je průhledný, a kýcháním. Bakteriální rýma se pak často projevuje jako komplikace virové rýmy. Projevuje se nejčastěji hustým žlutým či zeleným hlenem.
„Každý typ rýmy vyžaduje odlišný přístup. Zatímco u virové rýmy bývá dostačující používání volně dostupných přípravků s látkami na uvolňování ucpaného nosu, šetrná péče o okolí nosu a zvlhčování nosní sliznice, u bakteriální či alergické formy je nutné zavést cílenou léčbu. V případě bakteriální rýmy lékař nasazuje obvykle lokální antibiotickou léčbu a pokud se jedná o rýmu alergickou, pak se volí vhodná léčba působící v případě projevů alergií. Vhodné je pro čistění nosu používání volně prodejných mořských vod. Stejně jako jsme zvyklí mýt si ruce, měli bychom v období zvýšeného výskytu infekčních onemocnění pečovat i o nosní sliznici a pravidelně ji čistit,“ doporučuje PharmDr. Ivana Lánová.
Při výrazně ucpaném nose lze krátkodobě využít některé z vhodných volně dostupných hypertonických roztoků mořské vody nebo nosních sprejů s látkami, které uvolňují dýchací cesty. „Je však důležité nepřekračovat jejich doporučenou délku používání, aby nedošlo k trvalému poškození nosní sliznice. Při aplikaci delší než 7 dní u dospělých (u dětí je to 5 dní) již hrozí rozvoj návyku (rhinitis medicamentosa, rebound congestion), který se obvykle projevuje zduřováním sliznice způsobujícím stálé překrvení,“ dodává PharmDr.
Foto: ideogram.ai

Vložit komentář