„Patologie je dynamický obor medicíny, který má na léčbu nemocných bezprostřední vliv. Osmdesát procent naší práce je ve prospěch živých pacientů a tento podíl stále roste,“ uvedl.

Hitem poslední doby je molekulární patologie, kdy patolog zkoumá nádory na molekulární úrovni. Homolka tuto metodu právě zavádí. Patolog určí specifika zhoubných buněk a onkolog může zacílit léčbu. To je důležité u biologických léků, které působí na konkrétní receptory v nádorech.

Při zkoumání tkání živých využívají patologové biopsii, kdy je odebírána tkáň k mikroskopickému (histologickému) vyšetření, a cytologii, kdy zkoumají jednotlivé buňky. Na Homolce vytvoří ročně 65.000 mikroskopických preparátů, provedou 24.000 biopsií, 2500 cytologických vyšetření a 200 pitev.

Syrůček potvrdil, že podobně jako zaměření patologie se stále rozšiřuje, mění se i názor na ni. Vidět je to zejména na postoji k pitvám. V Česku se ze zákona pitvají všichni pacienti zemřelí v nemocnici.

Zatímco dříve řada pozůstalých pitvu odmítala s tím, že se jejich příbuzný za života už dost natrápil, nebo jim v tom bránila víra, v současnosti si řada rodin pitvu žádá. Na pitvách trvá i vedení nemocnice – chce potvrdit příčinu úmrtí a správnost léčby. Nemocnice má argumenty pro možný soudní spor, kdyby pozůstalí tvrdili, že pacient zemřel její vinou.

Pitvy slouží také k poučení lékařů a poznatky z nich pomáhají dalším pacientům. Nemocnice pořádá pro všechny lékaře semináře, na nichž se rozebírá průběh léčby a porovnává zjištění lékaře a patologa. Na Homolce je obvyklé, že lékař bývá u pitvy pacienta, kterého léčil.

Syrůček dodal, že také nová podoba oddělení patologie, které prošlo na přelomu loňského a letošního roku rekonstrukcí za 25 milionů korun, odráží změny, k nimž v oboru došlo. Barvy sladěné do optimistické oranžové, nikde ani stopa po nepříjemném pachu. Pracoviště má část administrativní, pitevní a laboratorní. Nová je výkonná vzduchotechnika a přibyly hygienické filtry, přes něž se vchází do laboratorního a pitevního traktu.