Dobrovolnictví v českých nemocnicích se stále víc specializuje. Vyškolení laici dělají i tak specializovanou práci, jako je dohled nad pacienty po těžkých operacích na anesteziologicko-resuscitačních odděleních. Dobrovolník může vtáhnout do života člověka, který byl v kómatu a lékaři ho postupně probouzejí, řekla lékařka Ivana Kořínková.
Na takovou práci je podle ní třeba čas a klid, který zdravotníci nemají. „Když se najde dobrovolník, který je schopen zvládnout prostředí takového oddělení, lékaři i sestry říkají, že je to k nezaplacení,“ dodala.
Dobrovolnictví se podle ní v Česku úspěšně rozvíjí. Problémem bývá koordinace, protože dobrovolníci potřebují odborné vedení, školení, supervizi, což něco stojí. Rizikem je tak pro dobrovolnictví paradoxně jeho financování, i když dobrovolníci sami investují čas a energii bez nároku na honorář.
Dobrovolníky se prý stávají různí lidé bez ohledu na věk, pohlaví i vzdělání. Někdy jde o studenty, jindy je k této práci přivede třeba těžká nemoc. Jejich společnou charakteristikou bývá podle Kořínkové snad jen to, že bývají vytíženými lidmi. „Času si cení, tudíž ho chtějí využít smysluplně,“ uvedla. Podle ní i dobrovolníci sami ze své práce profitují. Mění žebříček svých hodnot. „Zrají vám před očima,“ dodala.
Vložit komentář