Navzdory rostoucímu zájmu o zdravé stravování a výhody tělesného cvičení zůstává ve Francii návštěva tělocvičen stále neobvyklou aktivitou, které se věnuje jen menšina populace.

Počet cvičenců je zde nízký dokonce i v porovnání se situací v sousedním Španělsku a Itálii, jejichž obyvatelé vyznávají spíše poklidnější způsob života.

V roce 2008 bylo podle oficiálních zdrojů členy některého z klubů Mezinárodní asociace zdravotních a sportovních klubů (IHRSA) pouze 5,4 procenta Francouzů, zatímco v Itálii 9,5 procenta, v Británii 11,9 procenta a ve Španělsku dokonce 16,6 procenta obyvatel.

Tyto údaje sice nezahrnují všechny spolky a skupiny zaměřené na fitness, ale i když se vezme v úvahu komplexnější číslo, není výsledek pro Francii nijak povzbudivý.

Důvodů je podle expertů několik: štědrý zdravotnický systém Francie, dlouhodobé upřednostňování venkovních sportů či nedostatek dobrých klubů, které jsou převážně situovány v metropoli a velkých městech.

„Připadá mi, že více lidí sedí v kavárnách, pokuřuje cigarety a popíjí kávu, než jich sportuje někde na čerstvém vzduchu … Francouzi nevnímají fitness jako svůj životní styl,“ domnívá se americký konzultant v oblasti fitness Fred Hoffman, který žije v Paříži už 21 let.

„Fotbal, tenis a jízda na kole, to jsou tři nejoblíbenější sportovní aktivity Francouzů,“ uvedla Nadege Gaillardová, marketingová ředitelka klubu Club Med Gym, který v Paříži neotevřel novou pobočku již téměř deset let.

Ačkoli je konkurenční společnost Fitness First při otevírání klubů v Paříži a jejím okolí úspěšnější, přesto silně vnímá konkurenci v podobě nekvalitních sportovních center, která jí přetahují zákazníky.

„Žádné služby, žádní zaměstnanci, to je to, co nyní narůstá … Je to o hodně jednodušší, jen připraví botníky a rozmístí do prostoru několik cvičebních strojů,“ konstatoval Michel Parada z Fitness First.

S nepříliš velkým zájmem Francouzů o cvičení souvisí podle odborníků i problematika celkového image. Jen málo celebrit se totiž v této zemi veřejně hlásí ke kultu zpoceného těla a námahy na posilovacích strojích.

Dokonce i záběr na francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho při rekreačním běhání po volbách v roce 2007 ukázal podle některých názorů příliš. „Chtěl bych raději vidět prezidenta v obleku než zpoceného,“ komentoval to tehdy filozof Alain Finkielkraut.

Francouzští zákazníci podle všeho dávají přednost účinkům krémů a kosmetiky, o které reklama tvrdí, že má zeštíhlující účinky.

„Důvěřivost Francouzů neprospívá trhu zaměřenému na fitness,“ soudí Christophe Anandson z IHRSA.

Někteří experti věří tomu, že se situace změní, pokud vláda bude cvičení více propagovat, což by mohlo potenciálně ušetřit tamějšímu zdravotnickému systému hodně času i peněz.