Jak správně ošetřit drobná poranění?

Nikdo z nás se čas od času nevyhne drobným poraněním. Pokud například trávíte volný čas aktivním způsobem, vystavujete se zvýšenému riziku úrazů. Stejně tak děti, u nichž třeba nedostatek pozornosti často vyústí ve více či méně závažná poranění. Z jizev nebo zdlouhavého hojení ovšem nemusíme mít strach. Díky správnému ošetření budou rány brzy zacelené a aktivní odpočinek může pokračovat.

První pomocí by za každých okolností mělo být důkladné omytí rány čistou vodou. V dalších krocích se už ale moderní postupy s těmi klasickými rozcházejí. Zatímco většina z nás by říznutí a odřeniny zalepila suchou náplastí nebo převázala obvazem, odborníci doporučují ránu nevysušovat a naopak jí dodávat vlhkost. To nás kromě lepšího hojení ušetří i od bolestivého převazování a sníží riziko vzniku jizev.

„Každé poranění vylučuje tekutinu, která obsahuje řadu výživových látek a růstových činitelů. To přispívá ke správnému a rychlejšímu hojení. Moderní postupy se proto snaží vlhké prostředí v ráně spíš udržet, než ji vysušit,“ vysvětluje PharmDr. Irma Miklášová.

Po vyčištění rány by tak měla následovat aplikace speciálního hydrogelu, který vytvoří v ráně ideální prostředí pro efektivní hojení. Bude ji navíc chránit proti škodlivým bakteriím z okolí. Menší poranění poté zalepíme náplastí, větší zakryjeme nesavým materiálem a převážeme.

Domácí ošetření metodou vlhkého hojení je velmi efektivní i v případě menších popálenin prvního a druhého stupně. Postiženou kůži bychom měli nejprve důkladně omýt studenou vodou a šetrně ji očistit o mrtvé tkáně. Poté je již postup podobný jako u řezných ran či odřenin. Ošetřit takto můžeme i puchýře. K jejich propíchnutí bychom se ale v domácích podmínkách měli uchýlit pouze tehdy, je-li to nezbytné.

„Propichovat bychom měli jen opravdu velké puchýře, a to pomocí sterilní jehly. Hrotem jehly narušíme puchýř u kraje a pomocí sterilní tkaniny vytlačíme tekutinu ven. Poté aplikujeme hojivý prostředek a vše důkladně zakryjeme náplastí nebo nesavým materiálem a obvazem,“ radí Miklášová.

Metoda vlhkého hojení přitom není žádnou novinkou. První záznamy o jejím používání pocházejí již ze starověké Mezopotámie, další zmínky se objevují ve starém Egyptě a známá byla i Řekům a Římanům. Všechny tyto civilizace přidávaly do hojivých směsí med, který měl mimo jiné za úkol právě zachování vlhkého prostředí. Zavedení této metody do běžné praxe se nicméně podařilo až v druhé polovině dvacátého století.

Vložit komentář

Komentáře slouží ke svobodné výměně názorů či vyjádření názoru na dané téma. Váš příspěvek ale přitom nesmí jakýmkoliv způsobem porušovat zákony ČR, zejména nesmí propagovat národnostní, rasovou, náboženskou či jinou nesnášenlivost. Je také třeba respektovat soukromí jiných lidí, a proto je zakázáno zveřejňovat soukromé údaje o jiných osobách. Výslovně je zakázáno komentovat léčivé přípravky vázané na lékařský předpis. Redakce si vyhrazuje právo bez předchozího upozornění odstranit komentáře, které porušují výše uvedená pravidla.

Do komentářů prosím nevkládejte dotazy ohledně zdravotního stavu, pokud potřebujete poradit, můžete se zeptat v sekci PORADNA. Děkujeme za pochopení.