Při obezitě se v lidském těle ukládá nadměrné množství tuku. „U dětí se často jedná o takzvanou alimentární obezitu, která je způsobena nadměrným příjmem potravy a nedostatkem fyzické aktivity. To znamená, že energetický příjem převyšuje energetický výdej,“ vysvětluje PaedDr. Tomáš Ulč z nutriční poradny EUC Kliniky Plzeň, a dodává: „Příčinou vzniku nadváhy ale mohou být i další faktory, za které dítě nemůže. Například hormonální potíže, které mohou úzce souviset s obdobím dospívání. Dále metabolické poruchy, jako je třeba snížená funkce štítné žlázy, ale i psychické potíže, související například s nevhodným prostředím, ve kterém dítě vyrůstá.“ Mezi další rizikové faktory vzniku obezity patří působení některých léků, nedostatek spánku i genetické předpoklady. Pokud je jeden z rodičů obézní, má dítě 50% šanci onemocnění zdědit. V případě, že jsou rodiče obézní oba, pravděpodobnost stoupá až na 80 %.

Obezita – celá škála komplikací

Obezitu není radno podceňovat. Způsobuje další závažné zdravotní komplikace jako je diabetes mellitus neboli cukrovka či rozvoj srdečních a cévních onemocnění. Dívkám hrozí také gynekologické potíže, například komplikace s menstruací. Častým důsledkem obezity je též přetížení pohybového aparátu – dětem hrozí bolesti zejména kyčelních a kolenních kloubů i páteře. Obezita však vede i k rozvoji psychických potíží. Děti mohou čelit vyloučení z kolektivu, posměškům nebo šikaně a trpět tak nedostatkem sebevědomí či pocitem méněcennosti.

Není obezita jako obezita

Míra obezity se nejčastěji vyhodnocuje pomocí BMI (body mass index) škály. Index rozděluje váhu do několika kategorií – rozlišuje podváhu, normu, nadváhu a tři stupně obezity. Obezita 3. stupně se označuje jako morbidní. U dětí je však stěžejní určit i zastoupení tuku v organismu. Využít lze i kalkulátory volně dostupné na internetu. Konečné vyhodnocení indexu ale vždy provádí pouze dětský lékař.

Trpělivost je klíčem k úspěchu

Léčba obezity je často velmi náročná, a to i psychicky. Dotknout se totiž může nejen samotného dítěte, ale i celé rodiny. „Boj s obezitou je dlouhodobý a komplexní proces. Obvykle je zapotřebí mezioborová spolupráce lékařů – diabetologů, dětských lékařů, nutričních specialistů i psychiatrů či psychologů. Léčba u dětí je zpravidla konzervativní, spočívá tedy ve formě změny jídelníčku a zařazení fyzických aktivit do denního režimu malých pacientů. V žádném případě však nedoporučujeme dětem, aby držely drastické diety či užívaly ‚kouzelné hubnoucí pilulky‘. Naopak, klíčem k úspěchu je trpělivost. Při rychlém hubnutí totiž dětem hrozí jojo efekt stejně jako u dospělých. Shozená kila pak dítě může nabrat rychle zpět nebo dokonce přibrat ještě víc,“ uzavírá PaedDr. Tomáš Ulč z EUC Kliniky Plzeň.

Foto: Ingimage