„Chůze a běh, to je to nejpřirozenější, co člověk má a pro co byl přírodou vyroben,“ řekl Havrda. Chůze po dvou člověka odděluje od zvířat, v průběhu historie lidstva se měnila. Jak lidé tloustnou, jezdí autem a chodí po pevných betonových a asfaltových površích, ale i v důsledku různých poranění způsobených nehodami a sportem se zhoršují funkce nohy. Mění se nožní klenby, nohy se oplošťují. I při běžném způsobu života mají mnozí lidé potíže s páteří nebo bolestí zad.

V důsledku poranění vznikají asymetrie, nestejně dlouhé končetiny. Mozek se to snaží srovnat, stočí pánev nebo koleno a člověk pak kulhá, aniž o tom ví. Podobně někdo chodí víc do špiček, jiný točí k sobě paty. Další při chůzi zatáčí, kdyby šel po poušti rovně a neměl v dáli orientační bod, půjde dokolečka, ale nepozná to. Mnoho lidí chodí nakřivo, různě shrbeno, mají třeba vychýlenou páteř, popsal lékař.

Podiatrie léčí, ale získává i představu o příčinách bolesti. Lékaři zjistí, jak člověk stojí, vyplývá z toho i to, jak chodí. Třeba na poškození kyčle se může přijít i 20 let po nehodě, vysvětlil Havrda.

Zdraví prospěšný je jakýkoli typ chůze nebo běhu, pokud člověka něco nebolí. Poslední dobou je populární chůze s hůlkami (nordic walking). Při ní se těžiště se posouvá dopředu, člověk lépe vnímá povrch. Lidé, kteří mají potíže s nadváhou nebo klouby, můžou odlehčit nohám. Zapojují se svaly rukou, zlepšuje se funkce plic, srdce, celková kondice.

Chůze je mnohonásobně přirozenější než jízda na kole nebo plavání. Na kole si člověk ničí kolena, má atypické postavení kyčlí, jednostranně zatěžuje záda. Nehledě na otřesy páteře, prochlazení nebo úrazy. Kdo často plave, může mít únavové zlomeniny kvůli nadměrné mobilitě kloubů. Plavání stylem prsa způsobuje zase zvýšené prohnutí v bederní páteři, shrnul lékař.