Lidé ztrácejí sluchové buňky postupně asi od 20 až 25 let věku, někdo více a jiný méně, vědci zatím nevědí proč. Ve věku 60 let mnozí slyší velmi omezeně a potřebují k dorozumívání sluchadla. Rychlost ztráty sluchu je velmi individuální, špatně se léčí a v některých případech není léčitelná vůbec, řekl vedoucí oddělení neurofyziologie sluchu Akademie věd ČR (AV ČR) profesor Josef Syka v rámci pracovního setkání předních světových vědců zabývajících se úlohou genů při vývoji vnitřního ucha.
Lidé přicházejí o sluch nejen během stárnutí, ale i při nadměrném hluku v pracovním prostředí či na koncertech. „Víme, že jeden až dva novorozenci z 1000 se narodí neslyšící,“ uvedl Syka. Příčinou je genová porucha.
Proto vědci věnují pozornost vývoji vnitřního ucha a úloze genů při jeho formování. Když budou schopni tyto geny dodat znovu do těla, doufají, že budou moct jejich pomocí léčit některé ztráty sluchu. Druhou možností léčby jsou kmenové buňky – vědci zkoumají, jak změnit původní nerozlišené kmenové buňky v buňky vláskové, které jsou schopny detekovat zvuk.
Menší ztráty sluchu je možné léčit i s využitím takzvaných nanotechnologií, kdy se do vnitřního ucha dodávají nanočástice, které pomáhají léčit, vysvětlil Syka.
Vláskové buňky jsou ohroženy i působením některých léků, třeba na rakovinu nebo antibiotik. Jejich ztráta je hlavní příčinou zhoršování sluchu v pozdějším věku.
Výsledky základního výzkumu vnitřního ucha vedly v minulosti třeba k vývoji takzvaných sluchových neuroprotéz, které dnes umožňují vnímat zvuk a rozumět řeči přes 500 lidem v ČR a téměř 200.000 na celém světě.
Setkání vědců se konají každoročně na konci léta, tentokrát ve dnech ve dnech 29. srpna až 1. září poprvé v Praze. Účastní se jej více než 180 vědců z celého světa – kromě evropských vědců přijeli i experti z USA, Japonska, Jižní Koreje, Brazílie a Austrálie. Setkání organizuje Ústav experimentální medicíny AV ČR.
Vložit komentář