S nadcházející zimou je spojena řada typických úrazů. Stoupá počet zlomenin, naraženin a zranění kolenních kloubů. Nejhorší z nich vyžadují až šestiměsíční rekonvalescenci a končí s trvalými následky. Dá se takovým úrazům předejít?
„V zimě prakticky nepotkáme klasické letní odřeniny nebo popáleniny, naopak se zvyšuje počet úrazů na ledě a sněhu. Ošetřujeme zlomeniny, naraženiny a také svalové ztuhlosti, které vedou k horší koordinaci pohybu. Svaly a kosti srostou relativně rychle, ale poranění vazů a kloubů se rehabilitují dlouho, hojení vazů bývá komplikované a rozsah kolenního kloubu může zůstat trvale omezen,“ uvedla hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.
Navzdory zvýšenému riziku úrazů mají Češi zimní sporty v oblibě. Podle výzkumu společnosti STEM/MARK lyžuje 35 % populace, na běžkách jezdí téměř každý čtvrtý Čech a brusle alespoň občas vyzkouší dokonce více než 41 % lidí.
Původce zimních úrazů se však od těch letních nijak neliší – přepnutí sil a špatné odhadnutí situace. Za většinu zlomenin pak mohou pády na ledu, pro bruslaře bývá typická naražená kostrč a pro sjezdové lyžaře podvrtnutá kolena.
1. Hlavně neprochladnout
V nižších zimních teplotách je důležité udržovat tělo v teple a před výkonem svaly protáhnout. Lyžaři by neměli protahovat pouze nohy, ale také ruce, páteř a klouby celého těla. „Pokud lidé sportují v zimě, měli by být vždy dostatečně teple oblečeni, neboť u zahřátých a prokrvených svalů se snižuje riziko natažení či natržení. Někteří výrobci nabízejí zahřívací vložky do bot, rukavic nebo bund poháněné baterií. To může být také pomocníkem při prevenci proti podchlazení, při kterém hrozí horší koordinace pohybu a vznik úrazu,“ doporučila fyzioterapeutka Iva Bílková.
2. Na svah s čistou hlavou
Nikdo by neměl podceňovat únavu, která způsobuje horší koordinaci a nezvládnutí zátěže, na kterou je člověk normálně zvyklý. Podobně zrádný bývá i alkohol „pro zahřátí“, kvůli kterému sportovec ztrácí sebereflexi a přeceňuje své schopnosti.
„Začínajícím lyžařům se zprvu vyplatí služby instruktora. Bez správné techniky totiž tlačí lyže do zatáčky silou a téměř nepřetržitě pluží i v situacích, kdy by se mohli uvolnit a svézt. To je obrovská zátěž na kolena, vnitřní strany stehen a vnitřně rotované kyčelní klouby. Zvládnutá technika šetří energii a odlehčuje kloubům,“ míní Iva Bílková.
3. Opatrnost při předjíždění
Snowboarding zůstává trnem v oku mnoha sjezdových lyžařů, možná také proto, že je doménou převážně mladých. Mnohé rozepře na sjezdovkách mohou pramenit i z faktu, že snowboardista má velmi omezenou rotaci trupu a s ní i orientaci, nevidí za sebe, což může přivodit srážku s předjíždějícím lyžařem.
„Snowboardisté mívají nejhorší takzvané spirálovité zlomeniny stehenní kosti, jejichž příčinou bývá pevné vázání. Když snowboardista upadne a kutálí se ze svahu dolů, snowboard, který drhne o zem, blokuje trupu a nohám tendenci v pádu rotovat. Vznikají tak zlomeniny, které je nutné operovat pomocí zevních fixátorů a které provází poškození kolenního kloubu a jeho vazů. Rehabilitace pak trvají až šest měsíců. Rychlejšímu srůstu kostí a zacelení natrženého svalu pomáhá inovativní léčba s aplikací rázové vlny co nejdříve po operaci,“ popsala Iva Bílková.
Vložit komentář