Podle přednosty Sexuologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jaroslava Zvěřiny z čísel vyplývá, že restrikce nemají na konzumaci alkoholu zásadní vliv. Cestu k boji proti nemírnému pití alkoholu vidí bývalý europoslanec Zvěřina ve výchově populace ke zodpovědnému přístupu k alkoholu. Společnost by měla také více pomáhat lidem již na alkoholu závislým, uvedl.
Za problematické Zvěřina označil „zboření“ sítě protialkoholních záchytných stanic. Provoz takzvaných záchytek je pro kraje a obce drahý, v současné době jich je proto zejména v některých regionech nedostatek. Stát by prý měl část z finanční sumy vybrané na spotřební dani z alkoholu, podle něj obrovské sumy, investovat do znovuzavedení této sítě.
Zvěřina však není zastáncem zvyšování spotřební daně z alkoholu. Ta by podle něj vedla k nárůstu výroby zdraví nebezpečných podomácku pálených lihovin. Zvýšila by navíc riziko pašování destilátů, ale i vzniku nových závislostí na alkoholu.
Zvýšení spotřební daně a daně z přidané hodnoty u alkoholických nápojů a tabákových výrobků má však mezi lékaři také své zastánce. „Důvody k tomu jsou zdravotní i ekonomické, protože škody, které tyto psychoaktivní látky působí, nejsou zdaleka kompenzovány zdaněním, jak o tom svědčí četné studie prováděné v různých částech světa,“ uvedl v minulém týdnu primář oddělení závislostí bohnické léčebny Karel Nešpor.
Z odborných výpočtů vyplývá, že na nemoci způsobené chronickým pitím alkoholu zemře v ČR ročně asi 4000 mužů a 2000 žen. Podíl těchto úmrtí se na celkové úmrtnosti v posledních desetiletích zvýšil, a to především u mužů. Za nemoci, které způsobuje nebo ovlivňuje alkohol, se považují například choroby jater, duševní poruchy, zhoubné novotvary ústní dutiny nebo žlučových cest, cévní onemocnění a otravy.
Malé množství alkoholu je naopak zdraví prospěšné a snižuje riziko výskytu kardiovaskulárních onemocnění, vyplývá z řady odborných studií. Nebezpečí vzniku srdečních a cévních chorob je u umírněných konzumentů alkoholických nápojů nižší než u abstinentů. Optimální dávka u mužů jsou dva půllitry piva, u žen dvě malá piva.

Přestože v průměrném množství vypitého alkoholu na osobu nepatří Česku světové prvenství, spotřeba alkoholických nápojů prudce roste. Od roku 2000 do roku 2007 vzrostla jejich spotřeba po přepočtu na čistý líh v průměru o půl litru na 10,4 litru na osobu včetně nemluvňat za rok. Největšími „pijany“ v zemích EU jsou podle posledních statistik Eurostatu Lucemburčané, kteří vypijí 17 litrů čistého alkoholu na osobu starší 15 let za rok. Na druhém místě jsou Irové a Portugalci se 16,6 litru, za nimi následují Češi s průměrnou spotřebou 15 litrů.
Podle odhadů odborníků bylo v loňském roce v Česku zhruba 300.000 závislých na alkoholu. To je asi desetkrát více než lidí závislých na pervitinu a heroinu.