Bolest hlavy, nevolnost, únava nebo horečka po pobytu na slunci. Mnoho lidí tyto příznaky označuje jako úpal, ve skutečnosti ale může jít také o úžeh. Tyto dva odlišné stavy, které vznikají za jiných podmínek, vyžadují i odlišný přístup. Podle lékárníků lidé mezi nimi často nerozlišují, což může vést k nesprávné reakci i zbytečným komplikacím.

„Úpal a úžeh se sice projevují podobně, ale jejich příčina je jiná. Zatímco úžeh vzniká přímým působením slunečního záření na hlavu a šíji, úpal je důsledkem celkového přehřátí organismu, například v horkém a nevětraném prostředí,“ vysvětluje PharmDr. Ivana Lánová, odborná konzultantka lékáren BENU.

ÚŽEH: KDYŽ ZA TO MŮŽE SLUNCE

Úžeh vzniká při dlouhodobém pobytu na přímém slunci, a to zejména bez pokrývky hlavy. Při tomto stavu dochází k přehřátí mozku a podráždění mozkových blan. V oblasti termoregulačních center může dojít k rychlému vzestupu teploty. Typicky se pak objevují příznaky, jako jsou bolesti hlavy, zarudlá a horká kůže, nevolnost až zvracení, malátnost, poruchy koncentrace, ztuhnutí šíje nebo závratě. Můžeme se setkat i s křečemi či bezvědomím.

„Úžeh často vzniká například při opalování, turistice nebo sportu na přímém slunci. Riziko se zvyšuje zejména u dětí, seniorů nebo lidí se světlou pokožkou,“ doplňuje lékárnice. S úžehem bývá velmi často spojeno i spálení pokožky od sluníčka. K projevům může dojít až za několik hodin po expozici sluncem.

ÚPAL: PŘEHŘÁTÍ CELÉHO TĚLA

Úpal naopak nesouvisí nutně se sluncem. Vzniká tehdy, když se organismus nedokáže ochlazovat a dochází k jeho celkovému přehřátí. Typicky například v přehřátých místnostech, dopravních prostředcích nebo při fyzické námaze v horku. Dochází ke vzrůstu tělesné teploty a selhání přirozené termoregulace, především při současné dehydrataci a vysoké vlhkosti vzduchu, což společně vede k tělesné teplotě přesahující 41 °C.

Projevy úpalu mohou být podobné úžehu. „Objevuje se bolest hlavy, závratě nebo zvracení, často doprovázené výraznou únavou a malátností. Přidat se může také zvýšená tělesná teplota až horečka, suchá a horká kůže, zrychlený tep, dech nebo zmatenost. V některých případech dochází i ke svalovým křečím a celý stav může přejít až do šoku,” upozorňuje Ivana Lánová.

Vlivem zvýšené tvorby tepla, dehydratace a ztráty solí dochází také k nedostatečné tvorbě potu, který je pro správnou termoregulaci nezbytný. „Úpal může být zrádný v tom, že k němu dochází i bez přímého slunce. Stačí vysoká okolní teplota, nadměrná vlhkost, nedostatek tekutin a omezená možnost ochlazení,“ dodává Ivana Lánová.

PRVNÍ POMOC: RYCHLÁ REAKCE JE ZÁSADNÍ

U obou stavů je zásadní rychlá reakce. Základem je přesun do stínu nebo chladnějšího prostředí, tedy zamezení dalšímu přehřívání, doplnění tekutin, které se podávají po malých množstvích a postupné ochlazování organismu. „Důležité je ochlazovat tělo postupně, například vlažnou sprchou nebo obklady. Ledová voda může naopak způsobit šok. Pokud se stav nezlepšuje nebo se objeví poruchy vědomí, je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc,“ doporučuje lékárnice. Při úžehu je vhodné přikládat studené obklady přímo na hlavu.

PREVENCE: JEDNODUCHÁ PRAVIDLA, KTERÁ OBVYKLE FUNGUJÍ

V letních měsících lze riziko úpalu i úžehu výrazně snížit dodržováním několika základních pravidel. Patří mezi ně zejména dostatečný pitný režim, omezení pobytu na přímém slunci v poledních hodinách, nošení pokrývky hlavy i omezení fyzické aktivity. „Lidé velmi často podceňují první signály přehřátí, jako je únava nebo bolest hlavy. Přitom právě v této fázi lze ještě velmi snadno předejít vážnějším komplikacím,“ uzavírá Ivana Lánová.

Foto: ideogram.ai