Děti totiž vidí velký problém v tom, aby si mohly se svými rodiči normálně popovídat, stejné potíže přitom mají i se spolužáky. Hůře jsou na tom jen Francouzi, mezi nejproblematičtějšími zeměmi jsou však i Slováci, kterým patří 22. místo.
Celkové životní podmínky, v nichž se odráží celá řada ukazatelů včetně zdravotního stavu či vzdělání nejmenších Čechů, však vztahy s rodiči příliš nenarušují a české děti v tomto případě patří k evropskému průměru. Patří jim 16. místo v Evropě, přičemž malí Slováci jsou hned za nimi. Nejlépe se žije malým Nizozemcům, Švédům a Norům, nejhůře naopak dětem z Lotyšska, Litvy a Malty, kterým suverénně patří poslední místo.
Přestože české děti patří k průměru, neznamená to, že jejich život se odehrává bez problémů. Na chvost Evropy totiž patří ještě v subjektivním pocitu duševní pohody (22. místo), v násilí a chování (20. místo) a v bydlení (22. místo). Nejlépe si naopak Česko vede ve vzdělání – české děti mají třetí nejsnazší přístup ke vzdělání z celé Evropy. V tomto ohledu je překonávají jen malí Belgičané a Estonci.
Česko ovšem patří mezi evropskou špičku i ve zdravotní péči o děti a téměř nezná dětskou chudobu. Materiální zajištění nejmenších řadí zemi na šesté místo v Evropě, přičemž ve zdravotní péči, kde se bere v úvahu mimo jiné porodní váhu a úmrtnost novorozeňat, Česku patří deváté místo.
Konec žebříčku ve všech ukazatelích patří většinou zemím z východní Evropy, i tak se ale najdou výjimky. V celkovém indexu duševní pohody se na 24. místě nachází Velká Británie, tedy jedna z největších ekonomik Evropy a světa. Sráží jí nejen špatná zdravotní péče, přístup dětí ke vzdělání, ale i špatné materiální zajištění nejmenších.